305 C 10/2020-63 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 2.9.2020 domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31 262 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou (původně [celé jméno původní účastnice]) jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru dne 22.10.2018. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na účet úvěr ve výši 29 000 Kč dne 23.10.2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 129,65% ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 158 Kč. Žalobce tvrdí, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z toho bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla prověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 996 Kč. Dále v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 000 Kč. Dále v důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru a žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále po zesplatnění úvěru žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. 2. Žalovaná [celé jméno původní účastnice] dne 15.11.2020 zemřela a soud v řízení dále pokračuje se [celé jméno žalovaného], který nabyl všechen majetek pozůstalosti s tím, že odpovídá do výše ceny nabytého majetku za pasiva pozůstalosti (dědici uplatnili výhradu soupisu), které tvoří mimo jiné pohledávka žalobce, které se v tomto řízení žalobce domáhá, a to ve výši ke dni úmrtí 63 454 Kč. 3. Z listin, které byly žalobcem soudu spolu s žalobou předloženy, a to ze smlouvy o úvěru ze dne 22.10.2018, oznámení o schválení úvěru ze dne 24.10.2018, z výpisu záznamu z registru SOLUS, z výpisu z nebankovního registru klientských informací, z dokladu o vyplacení úvěru, z informací pro klienty, ze zprávy České správy sociálního zabezpečení, z hodnocení klienta, z předsmluvního formuláře, z výzev k zaplacení a z upozornění na možnost zesplatění celého úvěru, z karty klienta a z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalované [celé jméno původní účastnice] byla dne 23.10.2018 na základě uzavřené smlouvy o úvěru vyplacena částka 29 000 Kč. Tuto částku se žalovaná [celé jméno původní účastnice] zavázala splácet 48 splátkami po 2 158 Kč. Výše RPSN byla sjednána 129,65% ročně. Celková částka, kterou měla zaplatit, činí 103 584 Kč. Z výpisu záznamu z registru SOLUS, z výpisy z nebankovního servisu klientských informací soud zjistil, že u žalované existuje vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení soud zjistil, že žalovaná [celé jméno původní účastnice] pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně 10 072 Kč. Z hodnocení klienta provedeného žalobcem soud zjistil, že žalovaná ještě přede dnem uzavření smlouvy o úvěru má uzavřenu jinou smlouvu se žalobcem [číslo]. Jejím jediným příjmem je důchod, splácí již žalobci úvěr ve výši 1 861 Kč, za bydlení platí částku 1 000 Kč a jinak má výdaje 6 271 Kč. Žalovaná [celé jméno původní účastnice] před zesplatněním uhradila celkem 9 012 Kč a po zesplatnění 15 000 Kč (to tvrdí žalobce v žalobě), z karty klienta však bylo soudem zjištěno, že [celé jméno původní účastnice] celkem uhradila na splátkách 30 492 Kč. Žalovaná [celé jméno původní účastnice] byla upomínána k řádnému splácení jednotlivých plateb dle smlouvy o úvěru, následně byla seznámena s tím, že došlo k zesplatnění celého úvěru a dnem 12.8.2020 je datována předžalobní výzva. 4. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí žalobou proti žalované [celé jméno původní účastnice] v řízení vedeném pod spisovou značkou 214 C 8/2020 domáhal zaplacení částky 26 197 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky 19.6.2018. Tato smlouva je zmíněna také v hodnocení klienta. Z listin předložených žalobcem v tomto řízení soud zjistil, že již dne 16.10.2018 je datována výzva k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, neboť ze strany žalované [celé jméno původní účastnice] nebyly uhrazeny dvě splátky splatné 15.9.2018 a 15.10.2018. 5. Soud tedy tuto věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Přesto, že žalobce v žalobě uvedl rozsáhlá tvrzení o tom, že úvěruschopnost původní žalované [celé jméno původní účastnice] posoudil, soud má za to, že žalobce při uzavírání smlouvy s žalovanou neprověřil úvěruschopnost žalované řádně, resp. z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobci bylo známo, že jediným příjmem žalované [celé jméno původní účastnice] je její invalidní důchod ve výši 10 072 Kč měsíčně, z toho hradí 1 000 Kč nájemné, 1 861 Kč úvěr žalobci a její životní minimum činí 3 410 Kč, celkové výdaje tedy činí 6 271 Kč. Zároveň žalobci bylo známo, že žalované již jeden úvěr poskytl a tento není řádně hrazen. Z toho muselo být žalobci jako profesionálovi v oboru zřejmé, že žalovaná nebude schopna své takto přijaté závazky uhradit a neuhradí tedy ani závazky vůči žalobci. Za takového stavu má soud za to, že žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěru a i přes zřejmou neschopnost žalované plnit a splnit své dluhy, uzavřel s žalovanou další smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru je proto dle ust. § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, a žalovaná, resp. její nástupce, jsou povinni v souladu s ust. § 87 odst. 1 vrátit toliko jistinu spotřebitelského úvěru. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná [celé jméno původní účastnice] ještě za svého života uhradila za půjčených 29 000 Kč celkem 30 492 Kč a současný žalovaný na základě dědického rozhodnutí uhradil dne 19.12.2022 částku 63 454 Kč. Protože bylo zaplaceno více, než činí poskytnutá jistina v souladu s uvedenými závěry, soud žalobu zamítl. 8. Protože žalobce vzal žalobu z části ohledně úroků za poskytnutí úvěru zpět, soud v této části řízení v souladu s § 96 o.s.ř. zastavil (výrok I.). 9. Protože žalobce v této věci nebyl úspěšný, úspěšný, a to zcela, byl žalovaný, soud mu podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náklady, které v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložil. Jedná se o odměnu zástupce žalovaného dle vyhlášky č. 177/1991 Sb. za dva úkony po 2 380 Kč, dále dle § 13 citované vyhlášky dvě paušální náhrady hotových výdajů a podle § 137 o.s.ř. 21% DPH ve výši 1 125,60 Kč. Celkové náklady ve výši 6 485,60 Kč je žalobce podle § 149 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného, a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.