5 C 137/2023-36 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu 3. 3. 2023 se žalobce domáhá toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 615 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], s. r. o. dne 1. 4. 2019 smlouvu o podnikatelské zápůjčce a to za použití prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 1. 4. 2019 částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit částku 10 000 Kč nejpozději do 22. 6. 2019 a to spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 615 Kč. Celkovou pohledávku ve výši 14 615 Kč právní předchůdce žalobce postoupil ve prospěch žalobce jako postupníka. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou, ovšem ničeho neuhradil. 2. Zástupce žalobce i žalovaný byli k jednání řádně předvoláni. Žalobce i jeho zástupce se z účasti na jednání nařízené na 2. 11. 2023 omluvili, žalovaný se neomluvil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Soud proto postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav. Soudu byla předložena smlouva o podnikatelské zápůjčce datovaná dnem 1. 4. 2019, která není opatřena podpisem žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] soud zjistil, že z účtu právního předchůdce žalobce byly na účet žalovaného poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Předžalobní upomínkou datovanou dnem 24. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 7. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku vůči žalovanému žalobci. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnosti a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobce nesplnil svou důkazní povinnost. V této věci nebylo žalobcem řádně prokázáno, že by smlouvu o podnikatelské zápůjčce dne 1. 4. 2019 právní předchůdce žalobce uzavřel právě s žalovaným. K jednání, při kterém by soud poskytl žalobci poučení, že je povinen konkrétní skutečnosti tvrdit a prokázat své tvrzení, se žalobce nedostavil a jen z důvodu poučení soud není povinen jednání odročit (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009 sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Lze tedy uzavřít, že žalobce neprokázal, že by smlouva o zápůjčce byla uzavřena právě se žalovaným. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že z účtu právního předchůdce žalobce byla na účet žalovaného dne 1. 4. 2019 poskytnuta částka 10 000 Kč. Bylo tedy prokázáno, že k reálnému převedení peněz došlo. Žalovaný se tedy na úkor právního předchůdce žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil a proto soud v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku žalobě ohledně částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 6. 2019 do zaplacení vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, byla ve zbývající části, ohledně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 615 Kč, žaloba zamítnuta. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobce byl v této věci úspěšný v rozsahu 68%, neúspěšný v rozsahu 32%, má proto právo na 36% nákladů řízení. Celkové náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem, odměnou zástupce žalobce dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč za jeden úkon právní služby (3x 300 Kč) a dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů 3x 100 Kč, celkem tedy 2 000 Kč a podle § 137 o. s. ř. má zástupce žalobce právo na 21% DPH ve výši 252 Kč. Z těchto celkových nákladů ve výši 2 252 Kč přísluší žalobci, podle úspěchu ve věci, částka 811 Kč (36%). Lhůtu k plnění ve výroku I. a III. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.