5 C 57/2023-42 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobou doručenou soudu dne 14.12.2022 se žalobce domáhal toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 9.2.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným jako fyzickou osobou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě dne 3.2.2022 žalovanému poskytl bezúročnou zápůjčku ve výši 12.000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne 8.2.2022 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak ani po uvedeném datu splatnosti nevrátil. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného. Nárok žalobce tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 12.000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1.800 Kč, tedy celkem 13.800 Kč. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou. V případě, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, žalobce požaduje, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zástupce žalobce i žalovaný byli k jednání řádně předvoláni. Žalobce i jeho zástupce se z účasti na jednání nařízeném na den 15.11.2023 omluvili, žalovaný se neomluvil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Z provedeného dokazování soud zjistil, že soudu byly předloženy Standardní informace o zápůjčce [anonymizováno], smlouva o zápůjčce, která měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, a na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka 12.000 Kč bezhotovostním převodem na účet zákazníka, a žalovaný se zavázal vrátit takto mu poskytnutou částku včetně poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1.800 Kč, a to v den splatnosti dne 8.2.2022 Smlouva o zápůjčce není opatřena podpisem žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 3.2.2022 byla odeslána částka 12.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] náleží žalovanému. Dnem 15.9.2022 je datována výzva k úhradě před podáním žaloby. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení jsou účastníci zejm. tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost, a další procesní povinnost uložené jim zákonem nebo soudem. K jednání, při kterém by soud poskytl žalobci poučení, že je povinen konkrétní skutečnosti tvrdit a prokázat své tvrzení, se žalobce nedostavil, a jen z důvodu poučení soud není povinen jednání odročit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.1.2009 sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Lze uzavřít, že žalobce řádně netvrdil a ani neprokázal, že by smlouva o zápůjčce byla uzavřena právě se žalovaným. V řízení však bylo prokázáno, že částka ve výši 12.000 Kč byla odeslána na účet, který náleží žalovanému (resp. náležel, neboť byl vypovězen ze strany žalovaného bance). Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení (protože nebyl prokázán závazkový vztah), a to ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Protože nebylo prokázáno uzavření smluvního vztahu, na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 12.000 Kč tím, že na jeho účet byly připsány finanční prostředky ve výši 12.000 Kč od právního předchůdce žalobce. Žalovaný podle citovaného ustanovení občanského zákoníku musí právnímu nástupci žalobce vydat, oč se obohatil, tedy částku 12.000 Kč. Ve zbývající části právě proto, že nebyl prokázán smluvní vztah mezi účastníky tak, jak je tvrzen žalobcem v žalobě, byla žaloba ohledně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1.800 Kč s přísl. zamítnuta. Žalovaný se přitom dostal do prodlení se splněním své povinnosti vrátit mu poskytnuté plnění, a proto je podle § 1970 občanského zákoníku povinen žalobci zaplatit také zákonný úrok z prodlení počínaje dnem 9.2.2022 do zaplacení. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch v rozsahu 87 %, neúspěch v rozsahu 13 %, má proto nárok na náhradu v rozsahu 74 % celkových nákladů. Náklady řízení v této věci jsou tvořeny odměnou zástupce žalobce podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč za každý úkon právní služby - při třech úkonech tedy částka 900 Kč, a dále má nárok na tři paušální náhrady hotových výdajů podle tohoto ustanovení po 100 Kč. Celkové náklady tedy představují částku 1.200 Kč. K tomu má zástupce žalobce právo na 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 o.s.ř. a náhradu za zaplacený soudní poplatek. Celkové náklady tedy představují částku 2.252 Kč - z toho 74 % činí 1.667 Kč Lhůtu k plnění ve výroku I. i III. soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.