6 C 219/2022-30 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo]. Úvěr byl žalovanému poskytnut na základě žádosti žalovaného ve výši 540 000 Kč. Podpisem smlouvy o úvěru bylo sjednáno splacení úvěru v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek v ujednané výši skládající se z platby na jistinu a úrok, tj. 8 746,89 Kč. Splatnost splátek byla ujednána vždy k příslušnými dni v měsíci s uvedením konkrétního data splatnosti a poslední ze splátek. Roční úroková sazba byla stanovena v článku II. smlouvy o úvěru. Úvěr ve výši 540 000 Kč žalovaný načerpal převodem na účet specifikovaný v článku III. smlouvy o úvěru. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo ze strany žalobce k zesplatnění pohledávky k datu 2. 3. 2022. Žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě dlužné jistiny. Žalobce předal dne 29. 3. 2022 předmětnou pohledávku k vymáhání advokátní kanceláři. Podle produktových podmínek komerčního bankovnictví (článek I. odst. 11) a úrokového lístku požaduje od 30. 3. 2022, tj. ode dne předání pohledávky k vymáhání úrok ve výši 30 %. 2. Žalobce dále uvedl, že požaduje po žalovaném jistinu nesplaceného úvěru ve výši 427 185,45 Kč, dále obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky při ujednané úrokové sazbě ve výši 17 119,76 Kč. Tento úrok byl žalovanému vyčíslen v oznámení o zesplatnění úvěru a je kapitalizován ke dni zesplatnění pohledávky. Ode dne předání pohledávky k vymáhání advokátní kanceláří, tj. od 30. 3. 2022, zároveň požaduje přiznat smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny. Dalším nárokem žalobce je zaplacení částky 335,52 Kč. Jedná se o úrok z prodlení v zákonem stanovené výši z dlužné jistiny a kapitalizovaný úrok k datu 29. 3. 2022. Žalobce uplatnil dále po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 441,21 Kč. Jedná se o úrok z prodlení počítaný z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaný ke dni 29. 3. 2022. Jako další nárok žalobce uplatněný v žalobě je pohledávka ve výši 3 644 Kč, tj. dílčí poplatky předepsané žalovanému podle sazebníku poplatků na straně 15 a pohledávka ve výši 47 452,59 Kč jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný. Tento nárok je rovněž uplatněn v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru a sazebníkem poplatků. 3. Usnesením ze dne 10. února 2023, č. j. 6 C 219/2022-25 a č. j. 6 C 219/2022-26 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 4. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 5. Žalobce prokázal svá tvrzení obsažená v žalobě, a to žádostí o nezajištěný podnikatelský úvěr, smlouvou o úvěru s pojištění klienta„ [anonymizována dvě slova]“ a předloženou platební historií. 6. Ze žádosti o nezajištěný podnikatelský úvěr ze dne 28. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobce o úvěr ve výši 700 000 Kč. Jednalo se o podnikatelský úvěr na konsolidaci závazků. Ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 5. 2019 bylo zjištěno, že mezi účastníky sporu byla uzavřena smlouva, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 540 000 Kč s roční pevnou úrokovou sazbou 11,90 %. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal splátek úvěr pevnou měsíční splátkou ve výši 8 746,89 Kč, dále se zavázal hradit měsíční úhradu za pojištění částkou 612 Kč, tedy celkem měsíčně splátku ve výši 9 358,89 Kč vždy ke každému prvnímu dni kalendářního měsíce. První splátka měla být zaplacena 1. 7. 2019. Dále se zavázal hradit měsíční poplatek za správu úvěrového obchodu ve výši 299 Kč. Úvěr byl poskytnut na úhradu předchozích závazků žalovaného. Úvěr měl být splácen na úvěrový účet č. [bankovní účet]. 7. Výpisem z úvěrového účtu a přehledem platební historie na účtu č. [bankovní účet] bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že žalovaný řádně úvěr nesplácel. Úvěr ve výši 540 000 Kč vyčerpal 30. 5. 2019. K datu 2. 3. 2022 dlužil na jistině částku 496 178,53 Kč Poslední přijatá platba od žalovaného byla dne 22. 11. 2021. K zesplatnění smlouvy proto došlo k datu 2. 3. 2022. Za dobu prodlení vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši, a to z dlužné jistiny. Žalobce uplatnil po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení k datu 29. 3. 2022 ve výši 335,52 Kč. Výše kapitalizovaného úroku byla prokázána předloženou amortizační tabulkou. Předloženými listinnými důkazy dále žalobce prokázal své tvrzení o tom, že ke dni zesplatnění pohledávky činila výše dlužného obchodního úroku při sjednané úrokové sazbě 11,90 % ročně částku 17 119,76 Kč. Tento kapitalizovaný úrok přirostl k dlužné jistině v souladu s článkem I. odst. 11 produktových podmínek komerčního bankovnictví. K jejich dodržování se žalovaný zavázal podpisem úvěrové smlouvy. Podle téhož ustanovení a úrokového lístku tak vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném od 30. 3. 2022 smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky dlužné jistiny a obchodního úroku. Žalobce rovněž prokázal, že mu vzniklo za žalovaným právo požadovat zaplacení dílčích poplatků předepsaných v souladu se sazebníkem poplatků ve výši 3 644 Kč. Z přehledu platební historie bylo prokázáno, že předepsané poplatky v uvedené výši nebyly řádně hrazeny. Posledním nárokem uplatněným v žalobě byla pohledávka 47 452,59 Kč. Jedná se o smluvní pokutu za zesplatnění úvěru účtovanou v souladu se sazebníkem poplatků ve výši 45 052,59 Kč, jak vyplývá i z přehledu platební historie, dále 600 Kč za každou upomínku zaslanou žalovanému, rovněž v souladu se sazebníkem poplatků. 8. V zasílaných upomínkách byl žalovaný vždy vyrozuměn o tom, že náklady na upomínání jsou představovány částkou 600 Kč. 9. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo prokázáno, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním klienta. Nejednalo se o spotřebitelský úvěr ale o úvěr podnikatelský uzavřený v souladu s ustanovením § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný řádně úvěr nesplácel. Žalobce proto v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru a úvěrovými podmínkami včetně sazebníku poplatků prohlásil úvěr za splatný k datu 2. 3. 2022. Žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny úvěru, kapitalizovaného obchodního úroku dohodnutého ve smlouvě a dále úroku po zesplatnění ve výši 30 % podle platného úrokového lístku. S ohledem na prodlení se zaplacením peněžitého dluhu vzniklo žalobci rovněž právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši tak, jak bylo uvedeno v žalobě podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. S ohledem na uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku shora ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 19 848 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud přiznal ve prospěch advokáta žalobce právo na náhradu za odměnu ve výši 3 x 10 300 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu). Ke každému úkonu soud přiznal paušální náhradu ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů ve výši 31 800 Kč soud přiznal advokátovi žalobce DPH ve výši 21 %, tj. částka 6 678 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem se jedná o náklady ve výši 58 326 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.