7 C 48/2023-38 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Nárok 1/ - Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 10 579,76 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 430,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 579,76 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 8 779,76 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený kontokorentní úvěr. Žalovaná částka je představována dlužnou jistinou ve výši 8 779,76 Kč, poplatky a smluvních pokut ve výši 1 800 Kč. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] /dále předchůdce/, uzavřeli dne 12.1.2011 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě které se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, úrokoví lístek a sazebník banky. Předchůdce se zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků a platit za vedení účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Předchůdce se dále zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, tedy možnost přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Žalovaný však svůj závazek porušil, kdy překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel jej řádně a včas. Předchůdce proto převedl dne 26.1.2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 8 779,76 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Jelikož žalovaný ani poté na svůj závazek neplnil, prohlásil předchůdce úvěr ke dni 31.5.2022 za okamžitě splatný. 2. Nárok 2/ - Žalobce se dále vůči žalovanému domáhal zaplacení 44 310,12 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 712,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 716,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 310,12 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 3,90 % ročně z částky 43 410,12 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] /dále předchůdce/, uzavřeli dne 3.3.2020 Smlouvu o úvěru – Expres půjčka, na základě které předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 3,90% p.a.. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, proto předchůdce úvěr ke dni 17.2.2022 zesplatnil. Dlužná částka 44 310,12 Kč se sestávala z dlužné jistiny 43 410,12 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 900 Kč. 3. Obě shora popsané pohledávky na žalobce přešli na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16.11.2022 mezi ním a předchůdcem, kdy postoupení pohledávek spolu s výzvou k úhradě bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. 4. Žalobce k výzvě soudu ve vztahu k prvému nároku doplnil, že částka 1 800 Kč je představována poplatky za zaslané upomínky ze dne 14.3.2022, 11.4.2022 a 10.5.2022, tj. 3 x 600 Kč dle čl. 49 VOP. K nároku druhému doplnil, že banka při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z dostupných interních a externích databází, zejména bankovních a nebankovních registrů a dále s deklarovaný příjmů a výdajů sdělených samotným žalovaným. Pokud se týká požadovaného plnění ve výši 900 Kč to je představováno poplatkem 600 Kč za zaslanou písemnou upomínku z 7.2.2022 a poplatku 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný dne 17.2.2022 dle čl. III. odst. 4 smlouvy a čl. 35 VPP. 5. Žalovaný se po celou dobu řízení ve věci nevyjádřil, k nařízeným jednáním se ač řádně a včas předvolán nedostavil. Při rozhodování proto soud vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 6. Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 12.1.2011 a Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.1.2011 uzavřené dne 27.11.2015 žalobce prokázal svá tvrzení, že mezi předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, kdy nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky běžného účtu a sazebník a úrokový lístek. Předchůdce se dále zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, tedy možnost přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Úroková sazba flexikreditu činila 21,99% a RPSN 33,12% - úroková sazba nepovoleného debetního zůstatku činila 29% p.a.. Dle sazebníku činil poplatek za zaslání každé upomínky 600 Kč. Základní produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky pak upravují další práva a povinnosti stran. Dopisem ze dne 12.3.2022, 10.4.2022 a 10.5.2022 žalobce prokázal, že předchůdce žalovaného upozorňoval na porušení podmínek čerpání flexikreditu – dopisem ze dne 2.6.2022 žalobce dále prokázal, že předchůdce z důvodu porušení smluvních ujednání žalovaným – překročení povoleného limitu ukončil poskytování flexikreditu na běžném účtu, kdy na tomto byl vykazován dluh 8 779,76 Kč a úvěr zesplatnil (oznámení o zesplatnění ze dne 2.6.2022, kdy prodlení žalovaného dokládá rovněž předložený výpis z úvěrového účtu. 7. Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi předchůdcem a žalovaným dne 3.3.2020 žalobce prokázal, že předchůdce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s úrokem 3,90% p.a. formou 61 měsíčních splátek po 1 085,92 Kč. Předchůdce poskytl žalovanému informace o spotřebitelském úvěru, jak žalobce dokládá formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobce doložil, že předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru (posouzení parametrů produktu – interní listina předchůdce obsahující příjmy a výdaje žalovaného, hodnocení skóre atd. a dále vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti). Čerpání úvěru, jeho splácení a prodlení žalovaného dokládá listina označená jako platební historie a výpis z úvěrového účtu. Dopisem ze dne 5.2.2022 žalobce prokázal, že předchůdce uvedeného dne upozornil na skutečnost, že na běžném účtu nebyl dostatek finančních prostředků, aby mohla být započtena měsíční splátka úvěru – neuhrazené splátky a úroky činily 4 233,97 Kč, za upomínku bylo účtováno 600 Kč. Dopisem ze dne 19.2.2022 žalobce prokázal, že uvedeného dne z důvodu porušení smluvních ujednání ze strany žalovaného bylo přistoupeno k zesplatnění úvěru, kdy celková dlužná částka činila 45 117,86 Kč – na nákladu s touto upomínkou bylo účtováno 300 Kč. 8. Předžalobní upomínkou ze dne 4.4.2023 a podacím lístkem žalobce prokázal, že před podáním žaloby žalovaného vyzval k dobrovolnému splnění dluhu. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2022 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25.11.2022 vč. podacího lístku žalobce prokázal svou aktivní žalobní legitimaci, tj. že obě pohledávky nabyl od předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek a že tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 10. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále ZSÚ). 11. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 téhož zákona se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ustanoveními § 1813 a následujících o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv tak musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti podle § 1813 a § 1814 o. z. Smyslem ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Při zkoumání přiměřen