10 C 221/2023-37 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení 13 854 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaný jako provozovatel osobního automobilu registrační značky , SPZ, neměl v období od 25.4.2019 do 31.8.2019 a od 1.9.2019 do 31.1.2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Částka sestává ze základu příspěvku ve výši 13 254 Kč (282 dní x 47 Kč), poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč a zákonného úroku z prodlení.Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit společně a nerozdílně , Anonymizováno, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 pak osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , Anonymizováno, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný byl v období od 25.4.2019 do 31.8.2019 a od 1.9.2019 do 31.1.2020 vlastníkem vozidla, ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti a nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 13 254 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč a se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení.Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky è. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 900 Kč za 3 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a 1 úkon (předžalobní upomínka) 14b odst.1 bod 2 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 252 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 2 252 Kč.