14 C 238/2023-40 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 14 386,32 Kč s tím, že je nástupnickou společností z důvodu fúze se společností , právnická osoba, ., provozovatelem značky , Anonymizováno, . Účastníci uzavřeli dne 1.3.2021 smlouvu o úvěru, podle které bylo žalované poskytnuto 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve splátkách po 555 Kč, úrok byl sjednán na 13,49%, poplatek 400 Kč, měsíční pojištění 45 Kč. Žalobce řádně prověřil úvěru schopnost žalované. Ve smlouvě byla sjednána možnost úvěr zesplatnit, pokud dojde k opožděným platbám a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou platbu. Žalobce se nyní domáhá jistiny 12 935,75 Kč, smluvního úroku 440,57 Kč a nedoplatku smluvní pokuty 1 010 Kč (dvakrát 500 Kč za opožděnou splátku za duben a květen 2023 a 10 Kč jako nedoplatek smluvní pokuty za březen 2023).2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud rozhodoval bez přítomnosti žalované, která se na doručené předvolání nedostavila, svou neúčast neomluvila, o odročení nepožádala (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.).4. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli dne 1.3.2021 smlouvu o hotovostním úvěru, podle které bylo žalované poskytnuto 20 000 Kč, poplatek činil 400 Kč, úrok 13,49% ročně, RPSN 15,42 %, měsíční pojistné 45 Kč, celková částka k zaplacení 27 499,36 Kč do 20.9.2025, měsíční splátka 555 Kč. Smluvní pokuta za neuhrazení jedné splátky činila 500 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru, informací k úvěru, potvrzení o vyplacení úvěru). Ke dni 28.6.2023 byl úvěr zesplatněn, když splátka za březen až květen 2023 byly neuhrazeny a byla za ně účtována smluvní pokuta po 500 Kč (zjištěno ze splátkového předpisu a dopisu o zesplatnění). Žalovaná měla v době uzavření smlouvy příjmy 20 000 Kč, jedno dítě, žila s partnerem, jeho příjem činil 20 000 Kč, výdaje domácnosti, Anonymizováno, 13 000 Kč. Také měla jeden úvěr a kreditní kartu (zjištěno z úvěrové zprávy, potvrzení o prověření úvěruschopnosti). Žalované byla zaslána předžalobní výzva (zjištěno z výzvy a podacího archu). Věřitel se sloučil fúzí se žalobcem (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.8. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.9. Žalovaná uzavřela platně smlouvu o úvěru, neplnila však její podmínky, a je proto povinna zaplatit žalobci jistinu 12 935,75 Kč, úrok 440,57 Kč i smluvní pokutu 1 010 Kč.10. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou.11. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalované výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby před podáním žaloby a 1 620 Kč za účast u jednání, celkem tedy 2 370 Kč za 2 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 2 advokátního tarifu, jeden úkon za 1 620 Kč (účast u jednání) a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč a jeden úkon po 300 Kč, celkem 600 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Soud přiznal odměnu podle ustanovení 14b advokátního tarifu, neboť pro banku je zcela běžným případem vymáhání nezaplaceného úvěru, žaloba je tedy tzv. vzorová nebo formulářová, i když nebyla podána v elektronické podobě. Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Mazda se spotřebou 9,1 l benzínu na 100 km za 52 km při základní sazbě 5,60 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 38,20 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb.), celkem 471,90 Kč a 2 půlhodiny ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 765 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 5 406,90 Kč.