14 C 84/2024-34 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 94 044 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřel dne 2.3.2021 smlouvu o úvěru s , Jméno žalovaného, , nar. , adresa, , který se zavázal hradit splátky ve výši 6 714 Kč měsíčně. Dlužník se dostal do prodlení, úvěr pak byl ke dni 11.1.2023 zesplatněn. Úvěruschopnost posuzoval žalobce podle údajů, sdělených dlužníkem. Dlužník zemřel dne 17.11.2021 a žalovaný se jako dědic zavázal zaplatit 94 044 Kč, což dosud neučinil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud jednal a rozhodoval bez účasti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.).4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 2.3.2021 uzavřel , Jméno žalovaného, , ročník , Anonymizováno, se žalobcem smlouvu o úvěru na částku 236 190 Kč se splátkou 6 714 Kč měsíčně, úrokem 6% ročně, RPSN 6,9%. Jednalo se o konsolidaci jiného úvěru, dlužník byl starobním důchodcem s příjmem cca 16 000 kč měsíčně z důchodu (zjištěno ze smlouvy o úvěru a žádosti o úvěr). Dne 7.9.2022 rozhodl soud o tom, že dědicem po dlužníkovi, zemřelém dne 17.11.2021 je , jméno FO, a žalovaný, oba nabyli pasiva pozůstalosti rovným dílem, výslovně je zmíněn závazek vůči žalobci (zjištěno z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 7.9.2022, č.j. , spisová značka, ). Ke dni 17.10.2022 zbývalo doplatit 94 044 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení). Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva (zjištěno z výzvy a dodejky).5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Žalovaný se stal po zůstaviteli , Jméno žalovaného, , nar. , Anonymizováno, dlužníkem vůči žalobci a byl proto povinen svou část dluhu ze smlouvy o úvěru uhradit, což neudělal, a soud mu to proto uložil rozsudkem. Zůstavitel úvěr využil na konsolidaci, nejednalo se o typický spotřebitelský úvěr, neboť zůstavitel měl sjednané velmi výhodné podmínky splácení (nízké úroky i RPSN), soud se proto nezabýval detailně tím, zda byly naplněny všechny předpoklady zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný při projednávání dědictví věděl, jaké závazky přebírá a v jaké výši, druhý z dědiců svou část úvěru již zaplatil. Žalovaný je proto povinen uhradit 94 044 Kč.8. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. Ke dni 18.9.2023 byly úroky z prodlení zkapitalizovány na 9 796,21 Kč a běžné úroky na 3 917,90 Kč. Do budoucna je žalovaný povinen hradit běžný sjednaný úrok 6% ročně a úrok z prodlení ve výši 15% ročně.9. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 762 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 4 900 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 19 600 Kč za 4 úkony (převzetí věci a žaloba, účast u jednání, předžalobní výzva) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Volkswagen se spotřebou 4,2 l nafty na 100 km za 210 km při základní sazbě 5,60 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 38,70 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb.), celkem 2 318 Kč a 8 půlhodin ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 4 368 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 31 735 Kč.