10 C 338/2024-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 247,85 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 22.4.2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 61 652 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 47 241 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 202 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 5 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22.1.2024. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni 22.10.2022 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 47 879,82 Kč a dlužný poplatek částku 52 368,03 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 47 879,82 Kč dále úrokem ve výši 25,23 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 23.1.2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný uhradil celkem částku 5 270 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.4.2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 29.4.2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 135 403,86 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 135 403,86 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 100 247,85 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 47 879,82 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 52 368,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 288,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 10 486,01 Kč, úroků ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 47 879,82 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 47 879,82 Kč od 30.4.2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 288,47 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 25,23 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 47 879,82 Kč od 23.1.2024, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 29.4.2024. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 10 486,01 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 47 879,82 Kč od 29.6.2022, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 29.4.2024. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů, a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 22.4.2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byla půjčka ve výši 49 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 61 652 Kč v pravidelných 21měsíčních splátkách ve výši 5 270 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek a postoupení pohledávek žalobci bylo žalovanému oznámeno dopisem. Výzvou vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě, a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud má v souladu s uvedeným nálezem Ústavního soudu a ust. § 39 obč. zák. za to, že právní předchůdce žalobce si nepočínal poctivě, zneužil svého silnějšího postavení a jednal v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele, když skryl ujednání o smluvním úroku do smluvních podmínek smlouvy o půjčce. Soud proto žalobu žalobce co do nároku na zaplacení smluvních úroků zamítl.Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalovaném zaplacení dlužné části poplatku za poskytnutí půjčky, tedy částku ve výši 61 652 Kč. Půjčka činila celkem 49 000 Kč, za poskytnutí půjčky byl žalovaný povinen zaplatit poplatek v celkové výši 61 652 Kč, tedy poplatek za poskytnutí půjčky činil 126 % jistiny. Dle ustanovení zákona spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva o půjčce byla tedy smlouvou spotřebitelskou. Právním předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o půjčce nadto byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání smlouvy byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu. Tedy je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 126 % jistiny půjčky je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním příčícím se dobrým mravům. Soud proto žalobu, co do nároku na zaplacení dlužné části poplatku, pro absolutní neplatnost ujednání o poplatku pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele zamítl. Pokud se týká jistiny, zavázal soud žalovaného vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o smluvním poplatku, zaplatit žalobci částku 43 730 Kč, když již na dluh zaplatil částku 5 270 Kč. Dle § 1970 o.z. je žalovaný povinen zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši, neboť je v prodlení se splácením dluhu.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci úspěšný jen ve 44 %, žalovaný pak v 56 %, soud tedy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaný se k nákladům řízení nevyjádřil.