12 C 277/2025-13 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2025 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 33 388 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 27 888 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 10. 2024. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 33 388 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 974,23 Kč, úroku 660,80 Kč, poplatku 6 817 Kč, úhrady za administrativní činnost 1 928,83 Kč, úhrady za umožnění splátek v hotovosti 2 507,14 Kč. Dále žalobce požaduje zaplacení úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná tyto částky neuhradila ani na základě upomínky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.).4. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, .) uzavřel dne 2. 8. 2023 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 27 888 Kč. Tato představuje 15 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 761 Kč jako úrok, částku 7 350 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru, 2 077 Kč za administrativní činnost a částku 2 700 Kč za hotovostní režim splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. Ve smlouvě je uveden údaj o výši roční procentní sazby nákladů (RPSN), a to v několik variantách (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 8. 2023). Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná na úvěrovou smlouvu uhradila celkem 2 000 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalobcem , Jméno žalobce, . ze dne 12. 3. 2025 a ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 4. 2025, kdy byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalované byla odeslána i předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky ze dne 17. 7. 2025 a podacího lístku).5. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na dobu celkem 14 měsíců, za což byla žalovaná povinna zaplatit poplatky v celkové výši 27 888 Kč. Tedy poplatky za poskytnutí peněžních prostředků na dobu 14 měsíců dosahovaly téměř výše jistiny úvěru. Dle ust. § 1813 věty první z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva byla smlouvou spotřebitelskou. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. S ohledem na veškeré podmínky úvěru, dle kterých byl žalovaný povinen za poskytnutí peněžních prostředků na relativně krátkou dobu zaplatit vysoké poplatky, to vše v souhrnu v naprosto nepřiměřené výši, lze uzavřít, že celá smlouva o úvěru je v souladu s ust. § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním, když celé toto právní jednání se zcela zjevně příčí dobrým mravům a jednotlivá ujednání o úrocích a poplatcích nelze pro svoji komplexnost oddělit od zbytku smlouvy (ust. § 576 o.z. a contrario).7. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Protože byla smlouva shledána absolutně neplatným právním jednáním, neboť se zcela zjevně příčí dobrým mravům, nebylo třeba se dále zabývat tím, zda právní předchůdce žalobce náležitě prověřoval úvěruschopnost žalované.9. S ohledem na to, že celá smlouva byla shledána absolutně neplatným právním jednáním, byla žalovaná v souladu s ust. § 2991 o.z. povinna hradit pouze to, oč se na úkor žalobce, respektive jeho právního předchůdce, bezdůvodně obohatila. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, na tento svůj dluh žalovaná uhradila 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou této částky v prodlení. Ve zbývající části byla žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy účastníci měli úspěch ve věci pouze částečný. Soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.11. Vzhledem k tomu, že žalobce podal ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy zaplatil soudní poplatek dle položky 2 Sazebníku poplatků, ale elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení, doměřil soud žalobci ve výroku IV. soudní poplatek dle položky 1 Sazebníku poplatků (soudní poplatek dle položky 1 v tomto případě činí 1 670 Kč, přičemž bylo uhrazeno 1 310 Kč, zbývá tak doplatit 360 Kč).