12 C 389/2025-35 – Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 12. 2025 domáhal uložení povinnosti žalovanému provést přepis vozidla a na nahrazení součinnosti. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22. 12. 2020 žalobce udělil žalovanému plnou moc k provedené přepisu osobního automobilu , jméno FO, RZ , SPZ, , VIN: , Anonymizováno, . Současně byla mezi ním a žalovaným uzavřena kupní smlouva. Žalovaný však vozidlo na sebe nepřepsal, ačkoliv k tomu byl povinen. Následně žalovaný vozidlo dále prodal třetí osobě, přestože nebyl zapsaným vlastníkem, ani provozovatelem.2. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 31. 3. 2026, č.j. 12 C 389/2025-29 byla připuštěna změna žaloby tak, že žalobce navrhl, aby bylo soudem určeno, že žalovaný je vlastníkem vozidla , jméno FO, RZ , SPZ, , VIN: , Anonymizováno, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný.4. Soud vzal za prokázané, a to z kupní smlouvy datované dnem 22. 12. 2020, že žalobce žalovanému tímto dnem prodal vozidlo popsané ve výroku I. tohoto rozsudku za sjednanou kupní cenu. V čl. V. smlouvy bylo ujednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad, k čemuž mu prodávající udělil plnou moc. Z plné moci datované 22. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce udělil žalovanému plnou moc k zastupování při odhlášení, přihlášení, podání všech nezbytných dokumentů a ostatních záležitostí na příslušeném MěÚ odboru dopravy týkající se vozidla uvedeného ve výroku I. rozsudku. Ze zprávy Městského úřadu , adresa, , odbor dopravních a správních agend ze dne 8. 4. 2026 bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla uvedeného ve výroku I. rozsudku je stále žalobce.5. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2079 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako vlastník předmětného vozidla uzavřel se žalovaným podle ustanovení § 2079 a násl. o.z. kupní smlouvu, předal žalovanému předmět koupě a zavázal se k přepisu vozidla na svou osobu v registru vozidel. Vlastnické právo k předmětnému vozidlu žalovaný nabyl v souladu s § 1099 o.z. k okamžiku účinnosti kupní smlouvy. Pokud ve smlouvě není dohodnuto jinak, nabývá smlouva účinnosti v okamžik, kdy nabyla platnosti (v daném případě dnem podpisu smlouvy oběma stranami dle ustanovení § 561 odst. 1 o.z.). Žalovaný se tak dnem podpisu smlouvy, tedy dnem 22. 12. 2020, stal vlastníkem vozidla. Jelikož žalovaný neposkytl potřebnou součinnost k realizaci přepisu vozidla na žalovaného, tedy k zapsání sebe jako vlastníka předmětného vozidla do registru silničních vozidel, má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o.s.ř.). Naléhavý právní zájem soud spatřuje v tom, že bez požadovaného určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce jako dosavadní zapsaný vlastník vozidla je nepochybně oprávněn podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel, ovšem aby uspěl a aby došlo k zápisu žalovaného jako vlastníka, musí mj. předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. Ten však nemůže žalobce získat, neboť vozidlo již bylo žalovanému předáno, a bez jeho součinnosti není možné evidenční kontrolu provést. Určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu má tak pro žalobce význam. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je tedy dán. Přestože mu samotné určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu neumožní uspět se žádostí o zápis žalovaného jako jeho vlastníka, může přinejmenším dosáhnout výmazu údaje o tom, že je vlastníkem (a potažmo provozovatelem) on sám a tím předejít nepříznivým důsledkům, které jsou s tím spojeny, a docílit alespoň částečného souladu registrace se skutečným stavem. Ze všech shora uvedených důvodů, tedy že žalobce se žalovaným uzavřel kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 o.z., vlastnické právo k předmětnému automobilu přešlo na žalovaného a žalovaný se stal vlastníkem vozidla, a protože žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, který byl ve věci úspěšný, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.