20 C 34/2021-25 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 356 Kč s příslušenstvím jako sankci za pozdní předání vozidla, které žalovaný převzal k opravě. Mělo se tak jednat o sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z ceny vozidla. U jednání pak žalobce upřesnil žalobní tvrzení vtom smyslu, že se jednalo o sjednanou smluvní pokutu, kterou žalobce vyčíslil na částku 13 860 Kč. K tomu žalobce požadoval po žalovaném zaplatit částku 2 496 Kč za provedení diagnostiky vozidla v autorizovaném servisu [anonymizováno]. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Tvrdil, že diagnostika vozidla měla být již dle znění kupní smlouvy provedena na náklady žalobce a pokud jde o ujednání o sankci, resp. smluvní pokutě, toto považoval za neurčité a tudíž neplatné, a pokud by soud přesto měl za to, že ji lze žalobci přiznat, pak uváděl její jednoznačný rozporu s dobrými mravy. V neposlední řadě pak žalovaný argumentoval koronavirovou situací v podobě zcela bezprecedentní uzávěry, což rovněž výrazně zkomplikovalo možnosti žalovaného zajistit opravu vozidla ve sjednaném termínu. 3. Žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 20. 12. 2019 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě vozidla [anonymizována dvě slova]. Dne 10. 3. 2020 žalobce žalovanému předal vozidlo zpět za účelem opravy zadřeného motoru a o tomto byl sepsán protokol o předání. V tomto protokolu se žalovaný zavázal k opravě vozidla do 3. 4. 2020. Pro případ prodlení pak v protokolu sjednali sankci ve výši 0,3 % z kupní ceny vozidla od data podpisu předávacího protokolu. Žalovaný tehdy uznal svoji odpovědnost za vady na vozidle, které pravděpodobně vozidlo mělo již v době jeho předání a vozidlo nechal opravit na svoje náklady. Domníval se však, že opravu motoru bude platit pouze z 50 % a zbytek ceny zaplatí žalobce. Jednalo se o složitou opravu spočívající v kompletní výměně motoru. Servis, který tuto opravu prováděl, musel celý motor posílat do Slovenské republiky, odkud obdrželi jiný funkční motor. Žalovaný si k žalobci pro vozidlo sám přijel a po opravě mu toto vozidlo také zavezl. S ohledem na komplikace, které se při opravě vozidla vyskytly a na aktuální koronavirovou uzávěru, žalovaný předal žalobci vozidlo až 20. 4. 2020, a tudíž byl s předáním vozidla 17 dní v prodlení. 4. Žalovaný u jednání dne 12. 11. 2021 uvedl, že již v okamžiku prodeje vozidla po nastartování svítila kontrolka nízkého tlaku oleje, tudíž bylo zjevné, že vozidlo mělo být ihned po převzetí zkontrolováno v servisu. Žalobce tak dle tvrzení žalovaného o tomto problému věděl, a proto bylo v kupní smlouvě uvedeno, že nejpozději do 4 dnů od převzetí vozidla si na své náklady zaplatí diagnostiku v servisu. Přesto s vozidlem žalobce ujel asi 1 000 kilometrů a žalovanému telefonicky asi po uplynutí jednoho týdne sdělil, že vozidlo nemůže nastartovat. 5. Z předávacího protokolu ze dne 10. 3. 2020, který byl sepsán mezi účastníky v situaci uplatnění vad na vozidle, vyplývá, že vozidlo dle diagnostiky vykazovalo skrytou vadu a to zadření motoru na klikové hřídeli s bližším popisem existujících závad a se závěrem, že je nutná výměna„ polomotoru“. Žalovaný jako předávající měl vrátit opravené vozidlo žalobci nejpozději do 3. 4. 2020. V 5. bodu protokolu bylo k průběhu uvedeno:„ přesný popis, průběh opravy, fotodokumentace, dokumenty k předání, záruka dle zákona, předání vozidla. V případě nedodržení všech bodů je denní sankce ve výši 0,3 % od data podpisu předávacího protokolu a to z kupní ceny vozidla.“ 6. S ohledem na znění tohoto bodu žalobce požadoval za prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,3 % z kupní ceny vozidla za dobu od podpisu předávacího protokolu, tj. za dobu 42 dní. Žalobce tak požadoval smluvní pokutu i za dobu, kdy žalovaný ještě v prodlení s předání vozidla nebyl. 7. Z faktury, kterou žalobci vystavila společnost [právnická osoba], vyplývá, že žalobce zaplatil za provedenou diagnostiku a servisní zásah na vozidle částku 2 496 Kč. Ze zjištěných závad uvedených v této faktuře vyplývá, že vozidlo bylo provozováno po nějakou dobu bez potřebného tlaku oleje a motor tak nebyl dostatečně mazán. Po demontáži olejové vany bylo zjištěno zadření motoru na klikové hřídeli, v olejové vaně byly kovové piliny a jehličky z ložisek, pravděpodobně z vahadel motoru. Závěr, který byl v servisu navrhován, uváděl, že je nutné vyměnit„ polomotor“, což by v autorizovaném servisu stálo 135 649 Kč, a rovněž vyměnit turbodmychadlo, které by stálo 51 665 Kč, k tomu byla navrhována výměna rozvodů a oprava hlavy dle zjištěných závad. 8. Dle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Dle ustanovení § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 11. Žalovaný navíc tvrdil, že za opravu vozidla, které bylo již ve vlastnictví žalobce, zaplatil i v důsledku jeho nezodpovědného jednání částku 65 000 Kč. Pokud tedy soud odečte od kupní ceny tuto částku a další výdaje, které vznikly žalovanému v souvislosti s opravou, pak je zřejmé, že kupní cena předmětného vozidla byla fakticky cca 45 000 Kč. Ze závěru, který uvedl autorizovaný servis na faktuře, je zřejmé, že pokud by bylo vozidlo opravováno v autorizovaném servisu, pak by cena této opravy pravděpodobně převýšila zůstatkovou hodnotu vozidla. Je rovněž velmi pravděpodobné, že k zadření motoru přispělo chování žalobce, který, ačkoliv věděl, že se mu rozsvítila kontrolka motorového oleje již při převzetí vozidla (a přesto v tomto stavu vozidlo převzal a kupní cenu zaplatil), pak měl okamžitě vyhledat nejbližší možný servis, případně alespoň doplnit chybějící olej. 12. Soud se nejprve zabýval otázkou platnosti smluvního ujednání o sankci dle předávacího protokolu bodu 5. nazvaného„ Průběh“. Z názvu tohoto bodu totiž není zřejmé, že se jedná o ustanovení, dle kterého by mezi oběma stranami byla sjednána smluvní pokuta. Tento odstavec začíná výčtem činností, jak je uvedeno výše a ve druhé větě je sjednána„ denní sankce“ za nedodržení všech bodů. Tato formulace je zcela nepřesná, není z ní zřejmé, za jaká porušení smluvních ujednání byla sjednána tato sankce, zda se jedná o sankci, která měla nastupovat, pro případ jednotlivého porušení nějaké povinnosti, anebo pouze při porušení všech bodů. Rovněž výpočet této sankce je zcela v rozporu s jejím účelem, jelikož se do dnů prodlení započítává i doba, kterou měl dle protokolu žalovaný vyhrazenou na opravu vozidla. Soud tak dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému sjednání ustanovení o smluvní pokutě, kterou by bylo možné sankcionovat žalovaného za nedodržení termínu pro vrácení vozidla žalobci, a to zejména pro neurčitost a nejasnost tohoto ujednání. 13. I kdyby však soud hodnotil toto ujednání jako platné a dostatečně určité, pak by nebylo možné žalobci smluvní pokutu přiznat, jelikož je soud z úřední povinnosti povinen přihlédnout k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu (ust. § 588 o.z.). Žalobce si musel být od uzavření kupní smlouvy vědom skutečnosti, že kupuje ojeté vozidlo, které navíc vykazovalo poměrně zásadní vady už při převzetí vozidla. Tato vada, kterou signalizovalo rozsvícené kontrolní světlo oleje, byla poměrně zásadní a spolu s množstvím najetých kilometrů zcela jistě ovlivnila kupní cenu vozidla. Navíc nebyla skrytou vadou. Za této situace tak lze hodnotit přístup žalovaného jako velmi vstřícný, pokud byl ochoten zcela na svoje náklady tuto závadu opravit a žalobci tak předat dne 20. 4. 2020 již vozidlo bez zjevné závady se zcela funkčním motorem. Pokud se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 860 Kč vypočtené jako součin kupní ceny (110 000 Kč), koeficientu 0,003 a počtu 42 dní, pak soud musí toto jednání žalobce posoudit jako zneužití práva (§ 8 o.z.) uplatnit smluvní pokutu (navíc nejasně a neurčitě sjednanou) a rovněž za jednání v rozporu s principem poctivosti. Princip poctivosti v sobě totiž zahrnuje povinnost loajality smluvních stran a zákaz škodit svému smluvnímu partnerovi. S ohledem na tyto okolnosti tak výpočet smluvní pokuty i za dobu, po kterou žalovaný nebyl v prodlení nelze považovat za poctivé jednání. Uplatnění smluvní pokuty jako sankce za opožděné předání vozidla po opravě, lze zcela jistě hodnotit jako v rozporu s dobrými mravy, když soud musel zvážit okolnost, že k zadření motoru zcela jistě přispělo nezodpovědné chování žalobce, který s vozidlem ujel cca 1000 kilometrů, ačkoliv věděl, že toto není v pořádku. Vzhledem k výše uvedeným argumentům tak soud byl nucen uzavřít, že žalobce nárok na zaplacení