7 C 23/2020-72 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 3. 2020 se nezletilí žalobci a) a b) a jejich rodiče c) a d) domáhali každý zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, způsobenou neoprávněným zásahem do práva na soukromý a rodinný život. U nezletilých žalobců a) a b) bylo pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 14. 7. 2020, č.j. [číslo jednací], rozhodnuto o tom, že rodičům nezletilých se uděluje souhlas s podáním shora označené žaloby. 2. Žalobci tvrdili, že tvoří rodinu (žalobci a) a b) jsou děti manželů, žalobců c) a d), naproti tomu žalovaná je vydavatelem týdeníku pod názvem„ [anonymizováno]“, který vychází jak v podobě tištěné, tak i v podobě elektronické na internetu na adrese [webová adresa]. 3. Dne [datum] a opětovně dne [datum] žalovaná ve svém týdeníku„ [anonymizováno]“ uveřejnila na straně [anonymizováno] respektive [anonymizováno] fotografie, na kterých jsou nezletilí [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce], tedy první a druhý žalobce. K pořízení fotografií ze strany redaktora žalované v [anonymizováno] [obec] a k jejich uveřejnění došlo bez souhlasu a vědomí [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], tedy třetího a čtvrtého žalobce, jako rodičů nezletilých. Dle názoru žalobců tak žalovaná neoprávněně zasáhla do jejich práva na soukromý a rodinný život. Žalovaného vyzvali k poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích ve výši 4 x 60 000 Kč v termínu do 13. března 2020, žalovaná však tvrdila, že se pochybení nedopustila, proto dále o věci nediskutovali. Žádná částka jim uhrazena nebyla. 4. Žalobci si dovolují upozornit na to, že součástí našeho právního řádu je také Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění jejích protokolů a dodatkových protokolů, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod číslem 209/1992 Sb., která má přednost před zákonem (viz článek 10 Ústavy České republiky), přičemž by měla být věnována pozornost nejen jejímu vlastnímu obsahu, ale také judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (dále v textu již jen pouze jako„ ESLP“), kterou je prováděn její výklad. Jsou přesvědčeni o tom, že pořízením a zveřejněním fotografií prvního a druhého žalobce bez vědomí a souhlasu třetího a čtvrtého žalobce došlo ze strany žalované k neoprávněnému zásahu do práva na soukromý a rodinný život žalobců, které je chráněno článkem 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění jejích protokolů a dodatkových protokolů, článkem 10 odst. 2, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a na úrovni podústavního práva ustanoveními §§ 84 a 85 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5. Žalobci právo na soukromý a rodinný život a jeho respektování vnímají jako právo„ velmi silné“, v podstatě jako druhé nejvýznamnější právo po právu na život a zdraví. Neoprávněný zásah do práva žalobců na soukromý a rodinný život je pak třeba odčinit poskytnutím přiměřeného zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu, jak zcela zřetelně plyne například z rozhodnutí ESLP ze dne 15. ledna 2009 ve věci Reklos a Davourlis proti Řecku, stížnost číslo 1234/05. 6. Podklad pro poskytnutí takovéhoto odškodnění v penězích pak na úrovni podústavního práva plyne z ustanovení §§ 2910 a 2956 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7. Pokud se snad žalovaná domnívá, že její zásah do práv žalobců byl oprávněný ve smyslu tzv. zákonné zpravodajské licence dle ustanovení § 89 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pak je třeba upozornit na to, že pořízení fotografií nezletilých bez vědomí a souhlasu jejich rodičů a jejich následné použití v rámci„ kvízu“, tedy pro odreagování a pobavení se čtenářů týdeníku„ [anonymizováno]“, a to navíc použití opakované, nelze rozhodně považovat za zpravodajství či reportáž, ale spíše za reklamu; nadto žalobci nejsou veřejně činné osoby, které by musely takovýto zásah do svých práv strpět. Doplnili, že ostatně i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 15. října 2019, č. j. 25 Cdo 1778/2019-261, dal jednoznačně najevo, že podoba člověka nepožívá ochrany jen v soukromí, ale také ve veřejném prostoru, a to zvláště za situace, kdy jde o člověka, který nebyl a není známou osobou či celebritou. 8. Žalobci doplnili následně svá žalobní tvrzení tak, že mají za to, že na výši satisfakce má přímý vliv i ekonomická situace žalované, ta je podle veřejných informací velmi dobrá. O tom svědčí nerozdělený zisk z roku 2019 ve výši [částka] (patrno z účetní závěrky), v roce 2018 [anonymizováno 6 slov] [částka] [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka]. Pokud by na místě fotografií byl uveřejněn inzerát, cena toho inzerátu by byla přes 11 000 Kč. 9. Žalovaný v průběhu řízení (byť zprvu zastával jiný názor) připustil, že předmětné fotografie nebyly zveřejněny v rámci zpravodajské licence, připustil, že byly pořízeny jeho zaměstnancem bez souhlasu rodičů. Má však za to, že fotografie nelze hodnotit jako hanlivé či zesměšňující, tyto kvízy mají i pozitivní účinky (vzdělávací, cvičení pozornosti). Je nutno hodnotit intenzitu újmy vzniklé žalobcům, navíc dva z žalobců jsou děti, které s fotografií nebyly seznámeny. Žalovaný upozornil na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 1131/2019, které podrobně popisuje, jak má být hodnocena újma. Nutné je zhodnotit, jak by podobnou újmu pociťovala většina z nás, objektivizovat ji. Obdobné žaloby však běžně nebývají podávány, újmu nelze objektivizovat, žalovaný má za to, že by neměla být hrazena. 10. Jednatelka žalovaného v průběhu řízení upřesnila, že Týdeník [anonymizováno] má pouze omezenou internetovou podobu, tento typ fotografií tam uveřejněn není, není tedy veřejně dostupný. Potvrdila, že každý týden vychází periodium v nákladu nad 10 000 výtisků, toto číslo se průběžně mění. Kolem 10 – 15% výtisků se neprodá. <b>11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:</b> 12. Rodinné vztahy žalobců, kdy žalobci a) a b) jsou dětmi žalobců – manželů – c) a d) byly zjištěny z jejich rodných listů a oddacího listu. 13. Z týdeníku [anonymizováno] vydaného dne [datum] a z týdeníku [anonymizováno] vydaného dne [datum], bylo zjištěno, že dne [datum] a opětovně dne [datum] žalovaná ve svém týdeníku„ [anonymizováno]“ uveřejnila na straně [anonymizováno] respektive [anonymizováno] fotografie, na kterých jsou nezletilí [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce], tedy první a druhý žalobce. Tato fotografie je uveřejněna v zábavné rubrice„ [anonymizována tři slova]“, kdy v prvně zmiňovaném vydání je uveřejněna fotografie dětí v [anonymizována dvě slova] v [obec], která je mírně pozměněna, v dalším vydání je pak fotografie uveřejněna opětovně s vyhodnocením a vyznačením rozdílů. Děti nejsou označeny jménem. 14. Z výpovědi žalobce c) [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že o fotografiích se dozvěděli v roce 2019 krátce poté, co vyšly, s manželkou je velmi naštvalo, že děti byly uveřejněny bez jejich vědomí a souhlasu pro pobavení čtenářů. Fotografie mohly být dostupné komukoliv, nechce ani domýšlet, za jakým účelem. Později se dozvěděl, že fotografie byla pořízena již v roce 2018. Informoval se u ředitelky [anonymizována dvě slova], ta uvedla, že tehdy byla pořízena fotografie za účelem propagace [anonymizováno], souhlas k zveřejnění pro jiné účely však nedala, o tom ani nevěděla. Dětem po domluvě s manželkou fotografie raději neukazovali, zejména proto, že [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a mohl by na fotografii špatně reagovat. Dopředu ani poté žádný souhlas k uveřejnění fotografie nedal. On sám [anonymizována dvě slova], zneužití práv považuje za velmi silné, má za to, že omluva nepostačí. 15. Z výpovědi žalobkyně d) [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že informaci o fotografiích přinesl manžel [anonymizována dvě slova], hned poté týdeník zakoupili. Celá záležitost jí vadila, nebyla z toho nadšená, doma o tom pořád diskutovali. Byli překvapeni, že se podobné fotografie uveřejňují, vadilo jí, že z dětí dělají Kašpárky pro pobavení ostatních, u vlastních dětí jí to vadilo víc. Souhlas s uveřejněním fotografie neudělila. Dětem fotografie neukázali, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 16. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem c) a ředitelkou [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že předmětná fotografie byla pořízena zaměstnancem žalovaného pro propagační účely, ona nesvolila k tomu, aby byla používána za jiným účelem. 17. Tvrzení o tom, že žalovaný má nerozdělený zisk z roku 2019 ve výši [částka] (patrno z účetní závěrky), v roce 2018 je zřejmá [anonymizována čtyři slova] [částk