7 C 8/2021-28 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu - doručenou soudu dne 10. 12. 2020 (ve znění doplňujícího podání ze dne 28. 5. 2021) domáhal po žalované zaplacení částky 24 972 Kč spolu s příslušenstvím. Uváděl, že dne 15 12. 2016 byla mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou coby dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč, a to za úhradu za služby a úrok (přičemž jednotlivé částky žalobce konkretizoval). Poskytnutý úvěr a sjednanou úplatu za něj se žalovaná zavázala hradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Žalovaná však svůj závazek nehradila řádně a včas, dostala se tak do prodlení se splácením svého závazku ze smlouvy. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 (s účinností k 8. 7. 2020). Žalobce se tak v řízení domáhal zaplacení dlužné jistiny 9 096,59 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 531,62 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 2 195,62 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 635,19 Kč, úhrady za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 3 512,98 Kč, smluvní pokuty 9 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 094,48 Kč a kapitalizovaného úroku 3 627,85 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 628,21 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z úvěru v sazbě 15 % ročně z částky 9 096,59 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalobce dále sděloval, jak byla posuzována úvěruschopnost žalované původním věřitelem. Jelikož žalovaná ode dne postoupení pohledávky ničeho neuhradila, žalobce se obrátil se svým nárokem na soud. 2. Soud nevydal v této věci elektronický platební rozkaz s ohledem na požadovanou smluvní pokutu, která byla již v této fázi řízení hodnocena jako požadavek, který zřejmě nemůže být přiznán. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neučinila žádné podání, ani se nevyjádřila jak k textu podané žaloby (která jí byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila v řízení spornými. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Původní věřitel [právnická osoba] uzavřel dne 15. 12. 2016 s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná měla tento úvěr splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč, přičemž celková dlužná částka činila 27 272 Kč (jistina 15 000 Kč a celkové náklady úvěru 12 272 Kč). Smlouva upravovala další práva a povinnosti smluvních stran, smluvní pokutu, RPSN, úrokovou sazbu (u úvěru sjednaného na 14 měsíců 15 % ročně), možnost zesplatnění úvěru, ukončení smlouvy. Přílohou č. 1 smlouvy je Předpis splátek. V souvislosti se smlouvou o úvěru bylo sjednáno Ujednání o zpracování osobních údajů. Při posuzování úvěruschopnosti žalované byl doložen výpis z osobního účtu žalované za listopad a prosinec 2016, výpis obratů zaúčtovaných na sporožirový účet od 1/10 2016 do 30/11 2016, pracovní smlouva zaměstnance [jméno] [příjmení] včetně jeho mzdového výměru a výplatních pásek. Žalovaná podala dne 15. 12. 2016 Žádost o úvěr, kde specifikovala výši úvěru (15 000 Kč), počet splátek (14 měsíčních) a výši splátek (1 948 Kč), příjmy a výdaje (včetně příjmu osoby žijící ve společné domácnosti), rodinný stav a bydlení, počet vyživovaných dětí. Z transakční historie jsou patrny úhrady žalované na úvěr, poslední úhrada se váže k datu 11. 6. 2018 (500 Kč). Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 pak upravovala postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o úvěru, je odkazováno na přílohu č. 1. V článku 2. listina obsahuje specifikaci pohledávek. Listina vymezovala další práva a povinnost stran, úplatu a platební podmínky, přechod vlastnických práv. Z Potvrzení o zaplacení kupní ceny je zřejmé, že celková částka kupní ceny byla dne 8. 7. 2020 převedena na účet postupitele (což je i patrno z Oznámení o provedení příkazu k úhradě). V seznamu postoupených pohledávek byla obsažena specifikace žalované a jejího závazkového vztahu z úvěru. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno prostřednictvím dopisu ze dne 24. 7. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 11. 2020 byla žalovaná informována o převzetí právního zastoupení žalobce, o výši dlužné částky a právním důvodu vzniku pohledávky. Byla rovněž upozorňována na možné soudní řízení. 5. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba] a žalovanou vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Žalovaná má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřené smlouvě dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. V rozsahu přiznaného nároku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek žalobce jako neplatný pro rozpor s těmito ustanoveními. Bylo také prokázáno, že žalovaná čerpala částku úvěru ve výši 15 000 Kč. Jelikož žalovaná nesplácela řádně a včas, žalobce využil svého práva a úvěrový dluh zesplatnil. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru (obojí jak v kapitalizované, tak i obecně vymezené výši). 6. Odlišné právní závěry však soud činí ve vztahu k požadované smluvní pokutě. Ta nemohla být platně sjednána. Šlo o spotřebitelský typ závazku, na který dopadají mimo jiné ustanovení občanského zákoníku (specifikovaná shora) chránící spotřebitele coby slabší stranu smluvních závazků. Smluvní pokutu, která ve své celkové vyúčtované a požadované výši činí 9 000 Kč, je nezbytné (mj. též především vzhledem k dalšímu obsahu závazku) hodnotit jakožto ujednání, které nastoluje jednoznačnou nerovnováhu v závazkovém vztahu v neprospěch spotřebitele. Náklady úvěru byly při jistině 15 000 Kč sjednány na další částku 12 272 Kč tvořenou úrokem a poplatky. Prodlení je pak sankcionováno již též zákonným úrokem z prodlení. Smluvní pokutu sjednanou ještě nad rámec těchto plnění tedy soud hodnotí jako nepřiměřenou a od počátku absolutně neplatnou, nelze se jí domoci v řízení před soudem a není namístě ji ani moderovat. 7. Žalobce prokázal úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současného žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání důvodně přiznané pohledávky v řízení před soudem. 8. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění v tam vymezeném rozsahu z titulu shora rozebrané smlouvy o úvěru. Ve výroku II. pak soud zamítl žalobu ve vztahu k požadované smluvní pokutě. 9. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do 64 % předmětu řízení a neúspěšný co do 36 % předmětu řízení. Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobci přiznal 28 % nákladů řízení žalobce. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 223 Kč, dále odměnou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 900 Kč dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky (ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, totiž předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi režijními paušály vážícími se ke shora označeným úkonům právní služby v celkové výši 300 Kč, a dále náhradou 21% DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (celkem na DPH 252 Kč). V součtu činí náklady žalobce 2 675 Kč, z čehož 28 % činí 749 Kč.