7 C 93/2021-20 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 24. 3. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že s žalovaným uzavřel Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě smlouvy se žalobce mj. zavázal poskytovat žalovanému služby – televizní vysílání prostřednictvím internetu, a to až do 30. 9. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s obchodními podmínkami žalobce měl žalovaný povinnost vrátit pronajaté technické zařízení set-top box, a to do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný však zařízení nevrátil, žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Přes opakované výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Soud vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili žádné podání, zejména žalovaný se nevyjádřil ani k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu; skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení nikterak spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. V posuzovaném případě soud uzavírá, že žalobce ve věci prokázal uzavření Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovanému bylo poskytnuto koncové zařízení specifikované ve smlouvě, k využívání při čerpání služeb elektronických komunikací. Žalovanému bylo pronajato zařízení set-top box, které měl po ukončení smlouvy ve stanovené lhůtě vrátit. Pro případ nevrácení tohoto zařízení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč Smluvní pokutu, která byla sjednána jako sankce ve výši 5 000 Kč, nelze považovat za platně sjednanou. Vzhledem k tomu, že je obecně známo, že cena běžných set-top boxů se pohybuje v hodnotě kolem 1 000 Kč, jeví se v této souvislosti smluvní pokuta, která byla sjednána, coby zjevně nepřiměřená, odporuje ustanovením občanského zákoníku na ochranu spotřebitele, neboť představuje příkrou nerovnováhu ve vztahu mezi účastníky coby smluvními stranami, v neprospěch spotřebitele – smluvní pokuta je několikanásobně vyšší než cena koncového zařízení, které navíc ztrácí v čase hodnotu a není pravděpodobné, že by ho po jeho vrácení žalobce používal dále, v zásadě se jedná o jakousi pobídku k uzavření smlouvy. Je proto nezbytné hodnotit ustanovení o smluvní pokutě jakožto ujednání neplatné. Jde o absolutní neplatnost od počátku smluvního ujednání, nárok na smluvní pokutu tedy nemohl nikterak platně vzniknout (a z tohoto důvodu není možno smluvní pokutu ani moderovat). Požadované smluvní pokuty se nelze v řízení před soudem domoci. Z výše uvedených důvodů tedy soud žalobu zamítl. 5. Ve výroku II. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. má nárok na náhradu řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.