8 C 25/2021-32 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 23. 10. 2020, domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 975,65 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání karty [číslo] ze dne 20. 9. 2016 soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, z toho hotovostní rámec 24 000 Kč, denní limit pro hotovostní čerpání 15 000 Kč. Z výpisu ke kreditní kartě k datu 24. 4. 2017 soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu dlužil částku 6 694,57 Kč, stejnou částku dlužil k datu 24. 10. 2017, k zesplatnění – výpovědi úvěrové smlouvy došlo k datu 16. 3. 2017, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na nynějšího žalobce, což vyplývá i ze seznamu postoupených pohledávek, kde je žalovaný uveden pod [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky s datem 22. 3. 2019, že byla tato skutečnost oznámena žalovanému písemně. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dopisem s datem 12. 10. 2020. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: v září 2016 účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, jejíž součástí byly produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu, sazebník a úrokový lístek. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a karta, jejímž prostřednictvím byl oprávněn čerpat peněžní prostředky žalobce formou bezhotovostních nákupu nebo výběrem hotovosti. Zapůjčené peněžní prostředky měl splácet v měsíčních splátkách minimálně ve výši 2% z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, dále měl platit poplatky, úrok. Žalovaný plnil podmínky smlouvy až do roku 2017, kdy nezaplatil poskytnuté peněžní prostředky a nevyrovnal dluh na účtu, proto banka dne 24. 10. 2017 využila svého oprávnění a smlouvu ukončila. Dlužná částka 6 694,57 Kč je tvořena dlužnou jistinou ve výši 5 926,65 Kč, poplatkem ve výši 49 Kč a úrokem ve výši 718,92 Kč, který byl kapitalizovaným k datu 24. 10. 2017, úrok byl dohodnut ve výši 22,99% p. a. z jistiny. Na výzvy k zaplacení žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud shledal žalobu důvodnou, když žalovaný v důsledku poskytnutého revolvingového úvěru si půjčoval finanční prostředky, které splácel až do roku 2017, kdy zůstal na účtu dluh 6 694,57 Kč, který žalovaný ani přes výzvy nevyrovnal. Žalobce požaduje zaplacení této částky, sestávají z jistiny ve výši 5 926,65 Kč, poplatku ve výši 49 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 718,92 Kč. Dále žalobce požaduje z jistiny zákonný úrok z prodlení od 12. 3. 2019 a smluvní úrok ve výši 22,99%. Na výzvu soudu jakým způsobem zkoumal žalobce schopnost žalovaného úvěr splácet, žalobce nereagoval. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu úspěšný. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. - § 14b a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3x odměna advokáta á 200 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, výzvu k plnění, 21% DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, náklady řízení celkem 1 489 Kč. Splatnost nákladů řízení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.