8 C 60/2021-50 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 3. 12. 2020, domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 175,79 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k podané žalobě, přes zaslanou výzvu, nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne 10. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, dluh měl zaplatit v 95 splátkách po 620 Kč, první splátku dne 18. 2. 2019, poslední splátka měla být zaplacena dne 18. 12. 2026 ve výši 219 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 18,9% p. a., RPSN 21,35%. Žalovaný na dluh zaplatil 9 578,85 Kč, z čehož částka 20,64 Kč byla započtena na úrok z prodlení, částka 2 826 Kč na poplatky, částka 5 046,20 Kč na úrok a částka 1 686,01 Kč na jistinu. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, proto došlo k zesplatnění úvěru, když nezaplatil splátky splatné od 18. 12. 2019 do 18. 3. 2020k datu 1. 4. 2020. Účastníci si dohodli ve smlouvě, že úroky se stávají součástí jistiny. Zbývá doplatit 28 313,99 Kč na jistině, 1 861,80 Kč úroku, jiné nároky žalobce neuplatňuje. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na nynějšího žalobce, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne 10. 7. 2020. Výzva k zaplacení před podáním žaloby byla zažalovanému zaslána dne 11. 11. 2020. Schopnost žalovaného úvěr splácet žalobce zjišťoval vyhledáním žalovaného v databázi dlužníků a v insolvenčním rejstříku, ověřil planost jeho občanského průkazu a získal informace o jeho pracovním poměru a měsíčním příjmu z potvrzení zaměstnavatele. Dále zjistil, že nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, kde platí měsíčně 6 500 Kč, nejsou mu prováděny žádné srážky ze mzdy. Právní předchůdce žalobce také zjistil, že žalovaný nesplácel žádný jiný úvěr u bank nebo leasingových společností, nesplácel výživné, nebyl veden v insolvenčním rejstříku. Soud zjistil tento skutkový stav: na základě smlouvy o úvěru ze dne 10. 1. 2019 půjčil žalobce žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroků a poplatků, v 95 splátkách po 620 Kč, první splátku dne 18. 2. 2019, úvěruschopnost žalovaného žalobce zkoumal. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Vzhledem k datu uzavření smlouvy – 10. 1. 2019 se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že v roce 2019 právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru na základě, které půjčil žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně navýšení o poplatky a úrok v 95 měsíčních splátkách, zaplatil pouze částku 9 578,85 Kč, která byla započtena na jistinu, úrok, apod. v souladu s tabulkou, kterou žalobce učinil součástí skutkových tvrzení. Na jistinu bylo započteno 1 686,01 Kč, zbývá doplatit 28 313,99 Kč. Dále žalobce požaduje zaplacení úroků, které se stávají součástí jistiny ve výši 1 861,80 Kč. Bylo doloženo, že žalobce řádně zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí, včetně příslušenství, když úrok byl dohodnut ve smlouvě a úrok z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a oba byly stanoveny od 2. 4. 2020, tedy od data následujícího po zesplavnění úvěru. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 208 Kč, odměně advokáta 3 krát 500 Kč, 3 režijní paušály á 100 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu, 21% DPH z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč, náklady řízení celkem 3 386 Kč. Splatnost nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.