10 C 170/2021-37 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 23. 11. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím, a to na základě poskytnutí nezbytného vyšetření, ošetření a následného pobytu žalovaného v záchytné stanici provozované žalobcem. Tato péče byla žalovanému poskytnuta žalobcem ve dnech 4. - 5. 12. 2020. Žalobce vyúčtoval za tuto péči náklady v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše s tím, že dlužnou částku zaplatí do 8 dnů od vystavení daňového dokladu, tzn. výzvy, kterou sám převzal 5. 12. 2020. Žalovaný však ničeho neuhradil (a to ani na následné výzvy), proto se žalobce se svým nárokem obrátil na soud. 2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, který se však nepodařilo účinně doručit žalovanému, a proto byl následně soudem zrušen. 3. Soud poté vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, nevyjádřil se jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení nikterak spornými. Žalobce podáním doručeným soudu dne 8. 4. 2022 vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud tedy podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Z důkazů předložených žalobcem v této věci soud po skutkové stránce uzavírá, že žalovaný byl ve dnech 4. - 5. 12. 2020 skutečně hospitalizován v záchytné stanici žalobce, když u něj byla zjištěna nadměrná hladina alkoholu. Žalobce požaduje náklady za pobyt v jeho zařízení, vyšetření a ošetření celkem ve výši 2 500 Kč. Žalovaný částku tvořící závazek podepsal do svého osobního účtu, byl s částkou seznámen, uznal ji (písemně) a zavázal se k zaplacení do data, od nějž žalobce vymezuje splatnost a počítá následně požadovaný úrok z prodlení. Při absenci dobrovolného plnění žalobce žalovaného k platbě opakovaně vyzval, včetně tzv. předžalobní výzvy. 5. Závěr o skutkovém stavu, který soud z listin založených ve spise učinil, je totožný se skutkovými tvrzeními žalobce, jak jsou uvedeny výše. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Nárok žalobce je hodnocen jako důvodný. Žalovaný byl předmětného dne odvezen do protialkoholní záchytné stanice z důvodů shora uvedených a vznikla mu povinnost hradit ošetření a pobyt v celkové výši 2 500 Kč. Pohledávka žalobce se stala splatnou, žalovaný se dostal s jejich úhradami do prodlení. V souladu s citovaným ustanovením § 1970 občanského zákoníku vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč (soud shledává tři úkony právní pomoci, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem tedy 2 089 Kč.