10 C 81/2022-20 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 23 800 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uzavřel dne 7. 11. 2019 s původním věřitelem [právnická osoba] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr a dále pak úhrady za služby a úroky (obojí žalobkyně specifikovala) formou týdenních splátek ve smluvně určených částkách. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 3 200 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 (s účinností k témuž dni). Žalobkyně specifikovala, jakou konkrétní částku žalovaný neuhradil (vyčíslovala dlužnou část jistiny a dlužné úhrady za služby). Žalobkyně mimo zaplacení dlužné části jistiny a dlužných úhrad za služby požaduje po žalovaném uhrazení příslušenství, a to smluvního úroku v sazbě 25,26 % ročně a zákonného úroku z prodlení (obojí jak v kapitalizované, tak i v obecně vymezené výši – do zaplacení). Jelikož žalovaný ode dne postoupení pohledávky již ničeho neuhradil, žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud. 2. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: -) z listiny„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“, že tato listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru původního věřitele, že jako smluvní strany jsou označeny společnost [právnická osoba] a žalovaný coby zákazník (oba subjekty jsou podrobně specifikovány). Z listiny je patrno, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 27 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Listina dále upravuje některá práva a povinnosti smluvních stran, zejména splácení úvěru, právo zákazníka na odstoupení od smlouvy, následky nesplácení úvěru, zánik smlouvy. Listina je datována [datum], podepsána oběma smluvními stranami. -) z listiny„ Karta zákazníka“, že tato listina obsahuje osobní údaje žalovaného, výši požadovaného úvěru, údaje o zaměstnání a finanční situaci žalovaného (příjmy a výdaje domácnosti). Listina je datována [datum], podepsána žalovaným a obchodním zástupcem. -) z listiny – výpisu z Obchodního rejstříku, že tato listina osvědčuje existenci žalobkyně. -) z listiny„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“, že tuto listinu vyhotovil právní zástupce žalobkyně, že je adresována žalovanému. Žalovanému je oznamována výše dlužné částky a bankovní spojení pro úhradu této částky, je specifikován závazek. Rovněž je žalovanému oznamováno postoupení pohledávky. Žalovaný je dále upozorňován na možné soudní řízení v případě neuhrazení dlužné částky. Listina je datována [datum], podepsána právním zástupcem žalobkyně. Z přiloženého podacího lístku je patrno, že tato listina byla žalovanému zaslána. -) z listiny„ Smlouva o postoupení pohledávek“, že v listině je jako postupitel označena společnost [právnická osoba] a jako postupník pak současná žalobkyně. Podle článku I. je předmětem smlouvy dohoda o postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky coby dlužníky a je odkazováno na seznam pohledávek. V článku II. listina obsahuje ustanovení o postoupení předmětných pohledávek na postupníka. Listina vymezuje další práva a povinnost stran, je ve svém závěru datována 7. 1. 2022 a obsahuje podpisy osob jednajících za obě smluvní strany. -) z listiny„ Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, že tuto listinu vyhotovil původní věřitel. Listina je adresována žalovanému, je mu oznamováno postoupení pohledávky na žalobkyni, je vyčíslována celková výše pohledávky k datu postoupení. Žalovanému je sdělováno bankovní spojení žalobkyně a lhůta pro úhradu této dlužné částky. Listina je datována 3. 2. 2022, podepsána osobou oprávněnou jednat za původního věřitele coby právnickou osobu. Součástí je listina nazvaná Informace o zpracování osobních údajů. Z poštovního podacího lístku je zřejmé, že toto oznámení bylo žalovanému zasláno. -) ze seznamu postoupených pohledávek, že je zde specifikována pohledávka za žalovaným. 4. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovaným vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Žalovaný má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřené smlouvě dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. V rozsahu přiznaného nároku (dlužné jistiny a úroku ve výši 550 Kč) soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek žalobkyně jako neplatný pro rozpor s těmito ustanoveními. Bylo také prokázáno, že žalovaný převzal v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úhrady za služby (celkem tedy 27 000 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Na úvěr však uhradil pouze částku 3 200 Kč. Žalobkyně důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru (obojí jak v kapitalizované, tak i obecně vymezené výši). 5. Odlišné právní závěry však soud činí ve vztahu k požadované částce za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a dále ve vztahu k požadované částce za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 250 Kč. Tyto poplatky nemohly být platně sjednány. Šlo o spotřebitelský typ závazku, na který dopadají mimo jiné ustanovení občanského zákoníku (specifikovaná shora) chránící spotřebitele coby slabší stranu smluvních závazků. Poplatky, které ve své smluvně určené výši činily 9 000 Kč (žalobkyní požadované ve výši 8 250 Kč po zohlednění částečné úhrady žalovaným), je nezbytné (mj. též především vzhledem k dalšímu obsahu závazku) hodnotit jakožto ujednání, které nastoluje jednoznačnou významnou nerovnováhu v závazkovém vztahu v neprospěch spotřebitele (viz § 1813 o. z.). Poplatky byly při jistině 15 000 Kč sjednány na další částku 9 000 Kč, dále byl sjednán úrok z úvěru (v kapitalizované výši 3 000 Kč), ten byl rovněž zahrnut do poplatků za úvěr. Prodlení je pak sankcionováno již též zákonným úrokem z prodlení. Sjednané poplatky v požadované výši 8 250 Kč tedy soud hodnotí jako nepřiměřené a ujednání o nich jako od počátku absolutně neplatné; nelze se jich domoci v řízení před soudem. 6. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění v tam vymezeném rozsahu z titulu shora rozebrané smlouvy o úvěru. Ve výroku II. pak soud zamítl žalobu ve vztahu k požadovaným poplatkům. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 71,55 % předmětu řízení a neúspěšná co do 28,45 % předmětu řízení. Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobkyni přiznal 43,1 % nákladů řízení žalobkyně. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 190 Kč, dále odměnou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 900 Kč dle § 14b vyhlášky (jednomu úkonu právní služby odpovídá v tomto případě částka 300 Kč, ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, totiž předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi režijními paušály vážícími se ke shora označeným úkonům právní služby v celkové výši 300 Kč, a dále náhradou 21 % DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (celkem na DPH 252 Kč). V součtu činí náklady žalobkyně 2 642 Kč, z čehož 43,1 % činí 1 138,70 Kč.