20 C 130/2021-15 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 15 680 Kč s úrokovým příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Uváděla, že je právnickou osobou zřízenou na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 uvedeného zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 citovaného zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona. Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel žalobkyně zjistila, že u registrovaného vozidla (specifikovaného v žalobě reg.značkou, [příjmení] kódem, číslem technického průkazu a objemem válců motoru) nebylo v obdobích uvedených v žalobě (od 13. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020) uzavřeno pojištění odpovědnosti, přičemž vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků ve výši 7 215 Kč a 7 865 Kč (v žalobě prováděn výpočet na základě zákonných kritérií). Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která uvedený zákon provádí (žalobkyně specifikovala výpočty). Žalobkyni dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný dlužné částky přes výzvy neuhradil. Žalobkyně se tedy obrací na soud se žalobou, kterou se domáhá peněžního plnění ze shora rozebraných důvodů. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (tzv. náhradní doručení, doručení fikcí je v tomto případě vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. V posuzovaném případě bylo v řízení prokázáno (a žalovaný to ani neučinil v řízení sporným), že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala (a následně opětovně upomínala) o zaplacení příspěvků vztahujících se k vozidlu specifikovanému v žalobě, v návaznosti na předmětná období, kdy bylo vozidlo registrováno (evidováno) na osobu žalovaného. Lze uzavřít, že právě žalovanému vznikla zákonná povinnost - neuhradil-li k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti - zaplatit žalobkyni coby aktivně legitimovanému subjektu příspěvek podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném a účinném znění, za uvedená časová období. Jako důvodný je hodnocen i požadavek na zaplacení částky spojené s uplatňováním předmětného příspěvku, jde o částku přiměřenou a odpovídající povaze úkonů a úhradám vzniklým žalobkyni s upomínáním žalovaného. Žalobkyně prokázala, že vyzývala žalovaného k zaplacení částek představujících příspěvek dle zákonného výpočtu, ve výzvě poskytla žalovanému všechny potřebné a rozhodné údaje. Při absenci plateb jej vyzývala též předžalobní výzvou. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost peněžní plnění v tam uvedeném rozsahu z titulu výše rozebraného zákonného příspěvku. 5. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále odměny za zastupování advokátem ve výši celkem 900 Kč (jednomu úkonu právní služby odpovídá odměna ve výši 300 Kč, soud shledává ve věci tři úkony - příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), dále celkem 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a dále 21 % DPH ze základu zahrnující shora uvedená plnění kromě soudního poplatku - takto na DPH 252 Kč Celkem tedy náklady činí 2 252 Kč.