20 C 44/2021-43 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že [právnická osoba], jako právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 12. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1201054079, na základě které poskytl žalovanému částku 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 23,72 % p. a. hradit v dohodnutých splátkách. Žalovaný tak měl zaplatit v 58 týdenních splátkách po 540 Kč celkem částku 10 440 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 22. 9. 2018. Žalovaný však zaplatil pouze částku 7 750 Kč, z čehož věřitel započetl na jistinu pouze částku 92,55 Kč. Zbytek byl započten na úrok a poplatky sjednané ve smlouvě. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, se žalobou domáhá nesplacené jistiny ve výši 17 907,45 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 297,96 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 364,59 Kč. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného posouzena na základě jeho sdělení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve smyslu § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání. 4. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne (zjištěno z oznámení, ze smlouvy o postoupení). 5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 8. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci postoupením pohledávky, uzavření smlouvy o zápůjčce (nazvané jako půjčka) a poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, vznikla mu povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a smluvních poplatků. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 193 Kč dle položky 1 písm. a sazebníku soudních poplatků zákona č.549/ 1991 Sb., a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč, a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 645 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.