9 C 11/2022-20 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle tohoto ustanovení v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 728 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužného pojistného za období od 1. 8. 2020 do 4. 1. 2021, k jehož úhradě byla žalovaná povinna na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 14. 9. 2017, poplatku za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč a nákladů na vymáhání dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a s tímto postupem účastníci řízení na výzvu soudu souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne 14. 9. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo [anonymizováno] životní pojištění. Počátek pojištění byl sjednán od 1. 10. 2017. První pojistné odpovídalo částce 933 Kč s měsíční splatností. Pojistné bylo splatné vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. Žalovaná na pojistné za období od 1. 8. 2020 do 4. 1. 2021 žalobkyni nezaplatila ničeho. Z důvodu marného uplynutí lhůty stanovené v upomínce zaslané žalované k zaplacení pojistného, došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 4. 1. 2021. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno. Žalobkyně požadovala jednak poměrnou část dlužného pojistného za toto období, ale také úhradu poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč a nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč Tyto poplatky žalobkyně účtovala dle Sazebníku nákladů. Na tuto pohledávku žalobkyně bylo uhrazeno z plateb klienta toliko 407 Kč. Na výzvy k zaplacení žalovaná nereagovala. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 23. 11. 2021. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Při právním posouzení věci byl soud veden úvahami, že mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaná jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 1. 10. 2017 zavázala platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 933 Kč měsíčně. Žalovaná byla ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že v období od 1. 8. 2020 do 4. 1. 2021 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Za toto období byla žalovaná povinna uhradit pojistné v celkové výši 4 785 Kč. Z plateb žalované bylo uhrazeno celkem 407 Kč. Žalovaná v tomto období povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušila a nezaplatila pojistné ve sjednané výši. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč a nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 10. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 1. 8. 2020). Protože žalovaná neuhradila pojistné k datu jeho splatnosti, dostala se dne 2. 8. 2020 do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení pouze za období od 8. 2. 2021 do 22. 2. 2022 v kapitalizované výši 406 Kč. Soud tedy žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. 11. Soud z těchto důvodů žalobě vyhověl v celém rozsahu. 12. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, podání návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 13. Soud přiznal náklady řízení v uvedené výši, ačkoli žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení bez použití § 14b a násl. advokátního tarifu, s odůvodněním, že se v tomto případě nejedná o tzv. formulářovou žalobu. Soud s tímto závěrem žalobkyně nesouhlasí, když návrhy žalobkyně mají podobu ustáleného vzoru a liší se toliko v údajích o žalovaném a ve skutkových okolnostech vymezujících předmět řízení tak, jak formulářovou žalobu definuje ustálená judikatura Ústavního soudu. Žalobkyně obdobné nároky uplatňuje v právně obdobných věcech opakovaně. Skutečnost, že se jednotlivá žalobní tvrzení odlišují, aby odpovídala konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby mohla být projednána, není způsobilá vyloučit závěr, že se v této věci jedná o formulářovou žalobu.