9 C 36/2022-16 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle tohoto ustanovení v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 861,27 Kč s příslušenstvím, kdy dlužná částka představuje nepovolený zůstatek, jenž žalovanému vznikl na jeho běžném účtu. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 15. 5. 2018 uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce“,„ banka“) smlouvu o bankovních produktech a službách. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ VOP“), Produktové podmínky kontokorentního úvěru (dále jen„ Podmínky KKÚ“), a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku (dále jen„ Podmínky BÚ“). Předchůdce žalobkyně se zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a zavázal se provádět na tomto účtu vklady a výplaty podle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou dle aktuálního sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit Bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku. [příjmení] se dále zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z toho důvodu banka převedla dne 4. 5. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 8 061,27 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Z tohoto důvodu využila banka svého práva a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 8. 9. 2020. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a s tímto postupem účastníci řízení na výzvu soudu souhlasili. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla dne 15. 5. 2018 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, současně byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše 5 000 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly VOP, Podmínky KKÚ a Podmínky BÚ. Dle Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně dne 15. 5. 2018 byl k běžnému účtu č. [bankovní účet] sjednán kontokorentní úvěr [anonymizováno] s povoleným limitem 5 000 Kč, úroková sazba činí 21,99 % p.a., RPSN ve výši 33,12 %. Žalovaný byl povinen platit z čerpaného úvěru úroky a poplatky dle platného Sazebníku poplatků. Pokud žalovaný překročí limit přečerpání (tj. limit kontokorentu) nebo nesplatí přečerpání ve sjednané lhůtě, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek (nepovolené překročení). Takto vzniklý dluh je úročen příslušnou úrokovou sazbou a vedle toho může banka účtovat i další platby související s prodlením. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit. Z podmínek KKÚ plyne, že v případě porušení povinnosti ze smlouvy, je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím závazky za ihned splatné. V případě překročení Povoleného limitu převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově zřízený úvěrový účet a oznámit Klientovi číslo nového úvěrového účtu spolu s celkovou dlužnou částkou. Žalovaný svou povinnost nesplnil, překročil sjednanou výši úvěrového limitu, nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka využila svého práva a převedla dne 4. 5. 2020 částku 8 061,27 Kč na nově zřízený úvěrový účet. To banka žalovanému písemně oznámila. Žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil, proto banka prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši ke dni 8. 9. 2020. Celková dlužná částka sestává z jistiny ve výši 8 061,27 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč, smluvního úroku ve výši 21,99% p.a. z částky 8 061,27 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení. Předchůdce žalobkyně pohledávku s příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 postoupil žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2021, který byl předán k doručení žalovanému dne 4. 10. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 11. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. 5. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Protože právní předchůdce žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 postoupil spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 9. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 10. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o běžném účtu podle § 2662 o. z., na jejímž základě právní předchůdce zřídil a vedl pro žalovaného běžný účet. Současně uzavřeli podle § 2665 ve spojení s § 2395 o. z. smlouvu o kontokorentu, kterou právní předchůdce umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku do výše 5 000 Kč, resp. a žalovaný se zavázal takto čerpané prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem. Zatímco právní předchůdce žalobkyně své povinnosti splnil, vedl pro žalovaného běžný účet, povolil mu čerpání finančních prostředků, žalovaný porušil smluvní ujednání tím, že takto čerpané peněžní prostředky nevrátil, přičemž celková dlužná částka činí 9 861,27 Kč a jak již soud výše uvedl, byla platně převedena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky pak má žalobkyně rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení, a to ode dne následujícího po zesplatnění dlužné částky, k němuž došlo dne 8. 9. 2020. Žalobkyně dále požadovala úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 8 061,21 Kč za požadované období od 17. 9. 2021 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 4. 5. 2020 do 8. 9. 2020, který kapitalizovala na částku 531,44 Kč. Soud shledal žalobu i v této části důvodnou a žalobkyni takto vyčíslené úroky přiznal. 15. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d)