10 C 167/2022-39 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 42 320 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutou půjčku a dále souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč formou 52 týdenních splátek po 960 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 7 600 Kč. Na dlužné jistině neuhradil částku 25 432,69 Kč a na dlužném poplatku částku 16 887,31 Kč (přičemž složení poplatku žalobce specifikoval v podání ze dne [datum]). Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností k [datum]). Žalobce požaduje po žalovaném (po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby) zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 432,69 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 16 887,31 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 46 838,34 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 38 192,70 Kč od [datum] do zaplacení. Jelikož žalovaný již ničeho neuhradil, žalobce se obrátil se svým nárokem na soud. 2. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 3. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: - z listiny„ Zákaznická karta“, že tato se vztahuje k žalovanému, je zde uvedena výše požadované půjčky, adresy žalovaného, údaje o počtu vyživovaných osob, v kolonce„ Údaje o zaměstnání“ je uvedeno„ kuchař“ ([anonymizováno] [ulice]), dále údaje o příjmech a výdajích domácnosti, jsou zde uvedeny ověřené dokumenty (občanský průkaz, výplatní pásky, SIPO). Dle této listiny žalovaný nemá půjčku u původního věřitele. - z listiny„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“, že tuto listinu vyhotovil právní zástupce žalobce, že je adresována žalovanému. Žalovanému je oznamována výše dlužné částky a bankovní spojení pro úhradu této částky, je specifikován závazek (smlouva o půjčce). Žalovaný je dále upozorňován na možné soudní řízení v případě neuhrazení dlužné částky. Žalovanému je také oznamováno postoupení pohledávky ze strany společnosti [právnická osoba] na žalobce. Listina je datována [datum], podepsána právním zástupcem žalobce. Z poštovního podacího lístku je patrno, že tato výzva byla žalovanému zaslána. - z listiny„ Smlouva o půjčce“ ze dne [datum], že tato smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, předmětem smlouvy bylo poskytnutí půjčky žalovanému ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, kdy se žalovaný zavázal vrátit tuto půjčku spolu s poplatkem ve výši 19 920 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 960 Kč. Listina je podepsána oběma smluvními stranami. Na smlouvu navazují Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, tyto podrobněji upravují sjednání a uzavření smlouvy, splácení, prodlení, trvání a ukončení smlouvy. - z listiny„ Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, že tuto listinu vyhotovil původní věřitel. Listina je adresována žalovanému, je mu oznamováno postoupení pohledávky na žalobce, je vyčíslována celková výše pohledávky k datu postoupení. Žalovanému je sdělováno bankovní spojení žalobce a lhůta pro úhradu této dlužné částky. Listina je datována [datum], součástí je listina nazvaná Informace o zpracování osobních údajů. Z poštovního podacího lístku je zřejmé, že toto oznámení bylo žalovanému zasláno. - z listiny„ Smlouva o postoupení pohledávek“, že v listině je jako postupitel označena společnost [právnická osoba] a jako postupník pak současný žalobce. Podle článku I. je předmětem smlouvy dohoda o postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o zá/půjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky coby dlužníky a je odkazováno na seznam pohledávek v příloze [číslo]. V článku II. listina obsahuje ustanovení o postoupení předmětných pohledávek na postupníka. Listina vymezuje další práva a povinnost stran, je ve svém závěru datována [datum] a obsahuje podpisy osob jednajících za obě smluvní strany. - ze seznamu pohledávek, že je v něm obsažena specifikace žalovaného a jeho závazkového vztahu z půjčky. - z výpisu z obchodního rejstříku k osobě žalobce, že tato listina osvědčuje existenci žalobce. 4. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovaným vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o půjčce (§ 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění platném a účinném k datu uzavření smlouvy). Žalovaný má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřené smlouvě a ve smluvních podmínkách dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 52 a násl. obč. zák., která regulují spotřebitelské smlouvy. V rozsahu přiznaného nároku (dlužné jistiny a kapitalizovaných úroků) soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek žalobce jako neplatný pro rozpor s těmito ustanoveními. Bylo také prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutou půjčku a zaplatit souhrnný poplatek (celkem tedy 49 920 Kč), a to v 52 týdenních splátkách po 960 Kč. Na půjčku však uhradil pouze částku 7 600 Kč. Žalobce důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. 5. Odlišné právní závěry však soud činí ve vztahu k požadované částce za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek. Tento poplatek nemohl být platně sjednán. Šlo o spotřebitelský typ závazku, na který dopadají mimo jiné ustanovení občanského zákoníku (specifikovaná shora) chránící spotřebitele coby slabší stranu smluvních závazků. Poplatek za půjčku, který ve své smluvně určené výši činil 19 920 Kč, je nezbytné co do úplaty za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek (mj. též především vzhledem k dalšímu obsahu závazku) hodnotit jakožto ujednání, které nastoluje jednoznačnou významnou nerovnováhu v závazkovém vztahu v neprospěch spotřebitele. Celkový poplatek (bez úroku) byl při jistině 30 000 Kč sjednán na další částku 15 051,50 Kč (dále byl sjednán úrok z půjčky v sazbě 16,05 % ročně v kapitalizované výši 4 868,50 Kč, ten byl rovněž zahrnut do poplatku za půjčku). Prodlení je pak sankcionováno již též zákonným úrokem z prodlení. Sjednaný poplatek v žalobcem požadované výši 12 760,01 Kč tedy soud hodnotí jako nepřiměřený a od počátku absolutně neplatný, nelze se jej domoci v řízení před soudem. 6. Žalobce prokázal úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současného žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání důvodně přiznané pohledávky v řízení před soudem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění v tam vymezeném rozsahu z titulu shora rozebrané smlouvy o půjčce. Ve výroku II. pak soud zamítl žalobu ve vztahu k požadovanému poplatku. 8. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do 85,69 % předmětu řízení a neúspěšný co do 14,31 % předmětu řízení. Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobci přiznal 71,38 % nákladů řízení žalobce. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 910 Kč, dále odměnou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 1 500 Kč dle § 14b vyhlášky (jednomu úkonu právní služby odpovídá v tomto případě částka 500 Kč, ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, totiž předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi režijními paušály vážícími se ke shora označeným úkonům právní služby v celkové výši 300 Kč, a dále náhradou 21 % DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (celkem na DPH 378 Kč). V součtu činí náklady žalobce 4 088 Kč, z čehož 71,38 % činí 2 918 Kč.