10 C 31/2023-19 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky celkem 72 815 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobkyně uváděla, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba] smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dne [datum]), [číslo] (dne [datum]) a [číslo] (dne [datum]), na jejichž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 31 000 Kč, 5 000 Kč a 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnuté úvěry a dále„ úhrady za služby“ ve smluvně stanovené výši formou [číslo] týdenních splátek. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas. Žalobkyně specifikovala, jakou konkrétní částku u jednotlivých smluv žalovaná neuhradila (vyčíslovala dlužnou část jistiny a výši dlužných úhrad). Původní věřitel postoupil pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností k témuž dni). Žalobkyně mimo zaplacení dlužných částí jistin a dlužných úhrad za služby požaduje po žalované uhrazení příslušenství, a to smluvního úroku v sazbách 20,74 % ročně, 24,42 % ročně a 25,77 % ročně a zákonného úroku z prodlení (obojí jak v kapitalizované, tak i v obecně vymezené výši – do zaplacení). Žalobkyně dále uváděla, jak byla původním věřitelem u jednotlivých smluv posuzována úvěruschopnost žalované. Jelikož žalovaná ode dne postoupení pohledávek již ničeho neuhradila, žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud. 2. Soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz, neboť z obsahu žaloby bylo patrno, že ne všechny dílčí nároky požadované žalobkyní jsou v souladu se zákonnými požadavky na spotřebitelský typ závazku, a tedy že nebude možno žalobě vyhovět zcela v plném rozsahu. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaná se nevyjádřila jak k textu podané žaloby, tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinila v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: - ze tří listin„ Karta zákazníka, Žádost o spotřebitelský úvěr“, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, výši požadovaného úvěru, údaje o zdroji příjmů (OSVČ, mateřská/rodičovská) a finanční situaci žalované (příjmy a výdaje domácnosti). Listiny jsou datovány [datum], [datum] a [datum], podepsány žalovanou a obchodním zástupcem. - ze tří listin„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“, že tyto listiny jsou vyhotoveny na hlavičkovém papíru původního věřitele, že jako smluvní strany jsou označeny společnost [právnická osoba] a žalovaná coby zákazník (oba subjekty jsou podrobně specifikovány). Z listin je patrno, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované spotřebitelské úvěry ve výši 31 000 Kč, 5 000 Kč a 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkové částky specifikované v jednotlivých smlouvách, a to v týdenních splátkách. Listiny dále upravují některá práva a povinnosti smluvních stran, zejména splácení úvěru, právo zákazníka na odstoupení od smlouvy, následky nesplácení úvěru, zánik smlouvy. Listiny jsou datovány [datum], [datum] a [datum], podepsány oběma smluvními stranami. - z listiny„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“, že tuto listinu vyhotovil právní zástupce žalobkyně, je adresována žalované. Žalované je oznamována výše celkové dlužné částky a bankovní spojení pro úhradu této částky, jsou specifikovány závazky. Rovněž je žalované oznamováno postoupení pohledávek. Žalovaná je dále upozorňována na možné soudní řízení v případě neuhrazení dlužné částky. Listina je datována [datum], podepsána právním zástupcem žalobkyně. Z přiloženého podacího lístku je patrno, že tato listina byla žalované zaslána. - z listiny„ Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, že tuto listinu vyhotovil původní věřitel. Listina je adresována žalované, je jí oznamováno postoupení pohledávky na žalobkyni, je vyčíslována celková výše pohledávky k datu postoupení. Žalované je sdělováno bankovní spojení žalobkyně a lhůta pro úhradu této dlužné částky. Listina je datována [datum], podepsána osobou oprávněnou jednat za původního věřitele coby právnickou osobu. Součástí je listina nazvaná Informace o zpracování osobních údajů. Z poštovního podacího lístku je zřejmé, že toto oznámení bylo žalované zasláno. - z listiny„ Smlouva o postoupení pohledávek“, že v listině je jako postupitel označena společnost [právnická osoba] a jako postupník pak současná žalobkyně. Podle článku I. je předmětem smlouvy dohoda o postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o půjčce a o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky coby dlužníky a je odkazováno na seznam pohledávek. V článku II. listina obsahuje ustanovení o postoupení předmětných pohledávek na postupníka. Listina vymezuje další práva a povinnost stran, je ve svém závěru datována [datum] a obsahuje podpisy osob jednajících za obě smluvní strany. - ze seznamu postoupených pohledávek, že jsou zde specifikovány pohledávky za žalovanou. 5. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou vznikly smluvní závazkové vztahy, které jsou hodnoceny jako smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Žalovaná má v těchto smluvních závazcích postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřených smlouvách dopadají na tyto závazky rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. V rozsahu přiznaných nároků (dlužných jistin a úroků) soud konstatuje, že není důvodu hodnotit tyto závazky jako neplatné pro rozpor s těmito ustanoveními. Bylo také prokázáno, že žalovaná převzala v hotovosti částky ve výši 31 000 Kč, 5 000 Kč a 25 000 Kč, a to vždy v den uzavření smlouvy. Žalovaná se smluvně zavázala vrátit poskytnuté úvěry a zaplatit úhrady za služby, a to v týdenních splátkách. Na úvěry však hradila pouze částečně, následně se dostala do prodlení se splácením úvěrů. Žalobkyně důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru (obojí jak v kapitalizované, tak i obecně vymezené výši). 6. Odlišné právní závěry však soud činí ve vztahu k požadovaným částkám (poplatkům) za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek. Tyto poplatky nemohly být platně sjednány. Šlo o spotřebitelský typ závazku, na který dopadají mimo jiné ustanovení občanského zákoníku (specifikovaná shora) chránící spotřebitele coby slabší stranu smluvních závazků. Tyto poplatky je nezbytné (mj. též především vzhledem k dalšímu obsahu závazku) hodnotit jakožto ujednání, které nastoluje jednoznačnou významnou nerovnováhu v závazkovém vztahu v neprospěch spotřebitele (viz § 1813 o. z.). Ujednání o poplatcích se zjevně příčí dobrým mravům a je též nezbytné vidět, že tyto poplatky v zásadě nepřinášejí žalované žádné podstatné výhody, platby za ně navíc v součtu převyšují 2/3 jistiny předmětného úvěru. Prodlení je pak sankcionováno též zákonným úrokem z prodlení. Sjednané poplatky v požadované výši tedy soud hodnotí jako nepřiměřené a od počátku absolutně neplatné, nelze se jich domoci v řízení před soudem. 7. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání důvodně přiznané pohledávky v řízení před soudem. 8. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění v tam vymezeném rozsahu z titulu shora rozebraných smluv o úvěru. Ve výroku II. pak soud zamítl žalobu ve vztahu k požadovaným poplatkům. 9. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 63,96 % předmětu řízení a neúspěšná co do 36,04 % předmětu řízení. Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobkyni přiznal 27,92 % nákladů řízení žalobkyně. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 641 Kč, dále odměnou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 12 060 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky (jednomu úkonu právní služby odpovídá v tomto případě částka 4 020 Kč, ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, totiž předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi režijními paušály vážícími se ke shora označeným úkonům právní služby v celkové výši 900 Kč, a dále náhradou 21 % DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (celkem na DPH 2 721,60 Kč). V součtu činí náklady žalobkyně 19 322,60 Kč, z čehož 27,92 % činí 5 395 Kč.