11 C 135/2020-97 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to žalobou ze dne 14.10.2020. Uvedl, že žalobce a žalovaný mají v podílovém spoluvlastnictví pozemek p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, o výměře 557 m2, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí (tento dále také jen:„ pozemek“). Podíly obou spoluvlastníků jsou stejné, tj. 1/2. Účastníci spolu aktuálně nemají dobré vztahy, nedokáží se domluvit na vypořádání spoluvlastnictví sami, oba mají zájem být vlastníky pozemku. Zároveň nikdo z nich nemá zájem o rozdělení pozemků. Sám žalobce to nepovažuje za dost dobře možné, neboť jednak pozemek by po rozdělení měl malou výměru, nebyl by dobře využitelný a snížila by se jeho cena. Zároveň má za to, že jsou dány důvody, pro které by měl pozemek připadnout žalobci. 2. Doplnil, že k přečíslování parcely p.č. st. [anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití pozemku zbořeniště, došlo v průběhu obnovy katastrálního operátu v letech 2010 – 2013; původně byla parcela přečíslována na p. [číslo] s druhem pozemku ostatní plocha, způsobem využití pozemku jiná plocha (viz např. rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne 10.6.2014, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]), teprve následně v důsledku tohoto rozhodnutí došlo k přečíslování na současné p.č. st. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití pozemku zbořeniště. Uvedl též, že rodina žalobce (jeho předci – rodina [příjmení]), stejně jako rodina žalovaného ([celé jméno žalovaného]) mají v oblasti [obec] rodinné kořeny; samotný spor o pozemek, který je nyní předmětem této žaloby, sahá do třicátých let 20. století. Přestože spoluvlastnický podíl na pozemku nabyl teprve na konci roku 2017, nabyl jej od svého příbuzného (tj. podíl je součástí„ rodinného“ majetku a již minimálně celé století přechází, případně se převádí, výlučně v rámci rodiny žalobce). Dne 1.12.1937 byla mezi [jméno] [příjmení] (pradědečkem žalobce) a panem [jméno] [celé jméno žalovaného] (rovněž přímým předkem žalovaného) uzavřena tzv. dílčí smlouva, v níž si ujednali rozdělení pozemků nacházejících se na„ půlpasece čís. pop. [anonymizováno] se všemi pozemky k ní přikastrovanými“. Ohledně pozemku, který je předmětem tohoto řízení (tehdy označeného jako p.č. st. [rok] v [katastrální uzemí]), si v čl. I. bodě 3 (na str. 2) dílčí smlouvy účastníci ujednali, že tento zůstane v jejich podílovém spoluvlastnictví (jako jediný pozemek ze všech vypořádávaných). Ve stejný den, tj. 1.12.1937, uzavřeli účastníci navazující dohodu (nazvanou jako:„ Informace“), v níž si ujednali, že pozemek jako celek připadne [jméno] [příjmení], pod podmínkou, že si [jméno] [celé jméno žalovaného] do tří let od jejího podpisu„ postaví chalupu jinde“. Podmínka vystavění chalupy na jiném místě ze strany [jméno] [celé jméno žalovaného] byla splněna, nicméně zřejmě v důsledku probíhající druhé světové války nebyla již tato skutečnost, tj. změna vlastnických vztahů k pozemku, promítnuta do pozemkové knihy. K„ chalupě“ na pozemku p.č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] žalobce uvádí, že tato má [adresa] (tedy stejné číslo popisné jako zbořeniště na společném pozemku žalobce a žalovaného) Splnění podmínky vystavění chalupy jinde, k čemuž ve skutečnosti došlo na pozemku p.č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] (kdy samotné stavení má [adresa] – tedy stejné č.p., jako má tehdejší stavba, dnes zbořeniště na pozemku p.č. st. [číslo] v [katastrální uzemí]) nelze s ohledem na poté probíhající druhou světovou válku doložit knihovním zápisem, je však doložitelná nepřímo, a to z následujících okolností: 1) ke dni 22.11.1950 je doloženo, že žalobcův předek [jméno] [příjmení] již byl přestěhován do Sudet a že v domě (dnes zbořeništi [adresa] na pozemku dnes p.č. st. [číslo] v k.ú. [obec]) nebydlel ani předek žalovaného – uvedené je dokládáno dokumentem – Odhadem Místního národního výboru ze dne 22.11.1950, kde je konstatováno, že dům je neobydlený a v sešlém stavu; v dané době tak již [jméno] [celé jméno žalovaného] bydlel (a musel bydlet) ve svém novém domě [adresa] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] 2) notářský zápis z 24.11.1957 již výslovně dokládá existenci stavení [adresa] – tj. domku, který měl být postaven dle Dílčí smlouvy do tří let od jejího podpisu (tj. nového domku [jméno] [celé jméno žalovaného] na pozemku p.č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí]) – viz čl. I. odst. 1, kde jsou zmíněna dvě stavení – jak zbořeniště (původní rozdělený dům), tak nový dům [jméno] [celé jméno žalovaného]. 3. Vlastnické právo k pozemku má náležet výlučně osobě žalobce jakožto právnímu nástupci svého předka [jméno] [příjmení]. K podání žaloby na určení vlastnického práva k pozemku pak žalobce nepřistoupil z ryze praktických důvodů, tj. s ohledem na předpokládanou složitost (a rovněž časovou náročnost) takového řízení. Uvedené by však mělo být významným aspektem pro rozhodnutí, kterému ze spoluvlastníků by měl pozemek připadnout. 4. Závěr o tom, že by měl být pozemek přikázán právě žalobci, podporuje rovněž jeho polohové určení, kdy je ze tří stran mnohonásobně větším pozemkem žalobce p. [číslo] v [katastrální uzemí] (tj. je„ vklíněn“ do pozemku žalobce a tvoří s ním souvislý celek). Z poslední čtvrté (jihozápadní) strany pak obklopuje oba pozemky cesta, která je v podílovém spoluvlastnictví mnoha osob (ani jeden z nich nicméně není žalovaný). Z uvedeného vyplývá, že i funkčně tvoří pozemek celek s jiným pozemkem žalobce. 5. Pokud jde o výši peněžitého vypořádání, navrhuje žalobce vyplatit žalovanému částku odpovídající čtyřnásobku ceny, za kterou se v současné době v dané lokalitě prodává pozemek druhu ostatní plocha, jiná plocha, tj. částku ve výši 5.570 Kč. 6. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že i on má zájem zrušit předmětné podílové spoluvlastnictví, a to zejména kvůli chování žalobce. Ten se nepřišel dohodnout na tomto vypořádání osobně, nehodlal věc řešit na místě samém. Žalobce se ani nebrání reálnému rozdělení pozemku, dodal, že využití pozemku jako stavebního není reálné, nevede k němu veřejná komunikace, dosavadnímu využití a užívání by sloužily též rozdělené pozemky, i přístup by byl stejný. Historické souvislosti nejsou pro rozhodnutí o způsobu vypořádání relevantní, žalobce si je navíc upravuje ve svůj prospěch. Žalobce v této lokalitě navíc nikdy nebydlel, o pozemek, který vlastní vedle dotčeného pozemku se nestará, stejně jako o dotčený pozemek, nemá k němu vztah, jeho snaha pozemek získat je spekulativního charakteru. Rodina žalovaného se o pozemek starala, má k němu vztah, vnímá ho jako součást rodinného majetku. Rozporuje též skutečnost, že v roce 1950 měl být dům dle žalobce neobyvatelný, naopak v roce 1948 se zde narodila sestra žalovaného a v roce 1950 jeho bratr. S ohledem na výše uvedené má též zájem na vypořádání pozemku a přikázání pozemku do svého vlastnictví za cenu, kterou navrhuje žalobce. <b>7. Po provedeném řízení byl zjištěn následující skutkový stav:</b> 8. Z nahlížení do katastru nemovitostí a nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný mají v podílovém spoluvlastnictví pozemek p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, o výměře 557 m2, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí. Podíly obou spoluvlastníků jsou stejné, tj. 1/2. 9. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že předmětný pozemek přiléhá k pozemku p. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace), který je v podílovém spoluvlastnictví mnoha spoluvlastníků, z nichž ani jeden není žalobce ani žalovaný. Dále bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] který obklopuje předmětný pozemek z ostatních stran, což ostatně též vyplývá z kupní smlouvy ze dne 20.12.2017 a vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci V [číslo] [rok] [číslo], včetně výměry pozemku ([výměra]). 10. Žalobce a žalovaný mají v současné době konfliktní vztahy, přičemž s ohledem na tuto skutečnost nemá žalobce zájem v podílovém spoluvlastnictví setrvat. Oba účastníci preferují přikázání pozemku do jejich výlučného vlastnictví, nicméně žalovaný se nebrání ani rozdělení pozemku, jak vyplynulo z výpovědí a tvrzení účastníků. Veškeré pokusy o smír zůstaly nevyužity. 11. Ze sdělení [územní celek] ze dne 8.2.2021 bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace v k.ú. [obec] není veden v pasportu veřejně přístupných místních komunikací [územní celek]. Pozemek p.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] je veden v platném územním plánu [územní celek] jako – K – plocha krajinné zeleně. 12. Ze znaleckého posudku [číslo] 2022 ze dne 12.12.2022 [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, vyplynulo, že obvyklá cen