12 C 4/2023-40 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 15.755,62 Kč s příslušenstvím. Skutkově tvrdí, že dne 14. 2. 2022 její právní předchůdkyně ([anonymizována tři slova], [IČO]) a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, na jejíž základě byla žalovanému vyplacena částka 15.000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit částku 21.589 Kč (jistina 15.000 Kč, poplatek 6.589 Kč) do 16. 3. 2022. Nezaplatil ničeho a od 17. 3. 2022 je v prodlení. Dne 18. 7. 2022 byla uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, dne 26. 4. 2023 byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, došlo k postoupení konkrétní pohledávky za žalovaným, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 3. 5. 2023. Celková hodnota pohledávky činila 37.744,62 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému uplatňuje pouze nesplacenou jistinu ve výši 15.000 Kč, kapitalizovaný úrok 12.489Kč (nesplacený úrok 5.400 Kč + poplatky za poskytnutí úvěru 6.589 Kč + poplatky za upomínání 500 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1.907,36 Kč (od 17. 3. 2022 do 16. 4. 2023), zákonný úrok z prodlení v procentní výši z jistiny od 28. 4. 2023 do zaplacení, smluvní pokutu 755,62 Kč, náklady vynaložené na mimosoudní vymáhání 265 Kč (za odeslaný obyčejný dopis a cestu pověřeného pracovníka věřitele). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení. 2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost byla řádně ověřena před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný vyplnil žádost o úvěr, ve které uvedl číslo svého občanského průkazu, požadovanou částku úvěru, údaje o zaměstnání a své měsíční příjmy a výdaje. Byl povinen pravdivě, správně a úplně uvést údaje. Podle těchto mu měsíčně zbývala částka 38.786 Kč, byl způsobilý ke splácení úvěru ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím. K tvrzení byla doložena žádost o spotřebitelském úvěru [číslo] listina označená jako úvěruschopnost klienta k půjčce [číslo]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o.s.ř. 5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno a prokázáno, že kromě specifikace úvěru, a to jak při řádném splacení do 16. 3. 2022, tak při překročení doby splatnosti (druh, účel, výše, úroková sazba, úrok, RPSN, počet splátek, jednorázová výše splátky, doba trvání úvěru, doba splatnosti, celková částka ke splacení, celková výše poplatků, způsob vyplacení), jsou uvedeny informace o úvěrovaném (jméno, příjmení, rodné číslo, číslo a platnost občanského průkazu, adresa trvalého pobytu, zdroj příjmů, název zaměstnavatele, čistý měsíční příjem 49.636 Kč, měsíční výdaje 10.850 Kč - měsíční splátky hypoték 0 Kč, měsíční splátky bankovního úvěru 0 Kč, měsíční splátka nebankovních úvěrů 850 Kč, náklady na bydlení 5.000 Kč, ostatní výdaje telefon, internet, jízdenka 5.000 Kč). 6. V listině úvěruschopnost klienta je uvedeno, že klient nebyl nalezen na sankčním seznamu, není na seznamu hledaných osob, odpovídají údaje o občanském průkazu, není v insolvenci, v centrální evidenci exekucí, byly kontrolovány čtyři subjekty a bylo nalezeno sedm čerpaných půjček. Je zopakován zdroj a výše příjmů a výdajů (není uvedeno, jak a z čeho byly tyto informace získány). Dále je uvedeno, že má druhou půjčku v pořadí a je uveden limit zadlužení 90 %. 7. Ve formuláři pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru je uveden věřitel [anonymizována tři slova], je uvedena částka spotřebitelského úvěru 15.000 Kč, doba splatnosti 30 dnů, celková částka k zaplacení do termínu splatnosti 19.745,45 Kč a při překročení doby splatnosti 21.589 Kč, úroková sazba 36 % p.a., RPSN do termínu splatnosti 2. 734,04 % a při překročení doby splatnosti 8. 295,61 %. Dále jsou uvedeny celkové náklady při splacení do 16. 3. 2022 a při překročení splatnosti, výše poplatků za prodloužení splatnosti a další informace o věřiteli apod. V závěru je uvedeno, že žalovaný s uvedením rodného čísla potvrdil elektronickým kódem 06728, že si dokument přečetl a že s obsahem souhlasí (zjištěno z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru). 8. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla tato uzavřena dne 14. 2. 2022, jako úvěrující je uvedena [anonymizována tři slova], jako úvěrující je uveden žalovaný, je uvedena výše úvěru 15.000 Kč. Dále jsou uvedeny shodné informace jako ve formuláři pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). 9. Částka 15.000 Kč byla vyplacena dne 14. 2. 2022 na účet u [právnická osoba], jako variabilní symbol je uvedeno rodné číslo žalovaného (zjištěno z potvrzení o platbě). 10. Žalobkyně doložila upomínky – výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 21. 3. 2022, 26. 3. 2022, 5. 4. 2022, 15. 4. 2022, ze kterých bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení. 11. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dne 3. 5. 2023. Dne 20. 5. 2023 žalobkyně informovala žalovaného, že jeho pohledávka k tomuto datu činí 37.850,85 Kč a má být zaplacena do 7. 6. 2023, jinak bude vymáhána. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dne 14. 8. 2023 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky, z výzvy k zaplacení, z výzvy před podáním žaloby). 12. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne 14. 2. 2022 poskytla žalovanému částku 15.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s navýšením do 16. 3. 2022. Žalovaný nezaplatil na jistině ničeho. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 o.z. a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. 13. Byla uzavřena smlouva o úvěru (podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky). S ohledem na okolnost, že smlouvu uzavřel žalovaný jako fyzická osoba a že se zavázal kromě jistiny vrátit úroky i poplatek, je nepochybné, že mezi stranami se jedná o spotřebitelský úvěr a že předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je právě poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné uzavřené smlouvě a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu (§ 2395 a násl. o. z.), dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (ZSÚ). 14. Neposoudí-li úvěrující s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ schopnost spotřebitele zápůjčku řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZSÚ) a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 15 Co 246/2022). 15. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná podle § 87 ZSÚ a § 580 odst. 1 a § 588 o. z., a to z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž podle ustálené judikatury českých soudů i Soudního dvora EU jde svou povahou o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží i bez návrhu (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). Věřitel přitom nedostojí této své povinnosti, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018); informace od spotřebitele musí být dostatečné a jeho případná pouhá prohlášení musí být podepřena doklady (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. prosince 2014 ve věci C -449/13). Poskytovatel úvěru je tedy povinen vyžadovat doložení údajů poskytnutých spotřebitelem tak, aby si mohl ověřit správnost těchto údajů. Posouzení úvěruschopnosti přitom není jen mechanické odečtení výdajů od příjmů, ale poskytovatel úvěru musí být schopen provést jednoduchou analýzu, zda mu údaje pro řádné posouzení úvěruschopnosti stačí; jinými slovy, zda na jejich základě může učinit závěr, že spotřebiteli po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl věřiteli pravidelně splácet