17 C 84/2023-19 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I a II tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že [právnická osoba], právní předchůdce žalobkyně (dále jen„ banka“), uzavřela s žalovaným dne 19.9.2007 smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále banka s žalovaným uzavřela dne 24.7.2019 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s bankovními poplatky a úrokem ve výši 18,9 % p.a. Protože žalovaný překročil povolený limit, banka ke dni 1.3.2022 úvěr zesplatnila. K tomuto dni činil úrok z úvěru 496,13 Kč. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, se žalobou domáhá nesplacené jistiny ve výši 39.431,18 Kč, úroku z úvěru do 1.9.2022 ve výši 3.876,93 Kč, úroku z prodlení do 1.9.2022 ve výši 2.440 a zákonného úroku z prodlení i sjednaného úroku od 2.9.2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o účtu ze dne 19.9.2007 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek banky vést pro žalovaného sporožirový účet [číslo]. 5. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru, všeobecných a produktových podmínek a sazebníku soud zjistil, že dne 24.7.2019 uzavřel žalovaný s bankou smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru s limitem 35.000 Kč oproti závazku úvěr spolu s poplatky ve výši dle sazebníku banky a úrokem ve výši 18,9 % ročně pravidelně splácet. Pro případ překročení limitu bylo dohodnuto právo banky na zesplatnění. 6. Žalovaný o sobě před sjednáním úvěru uvedl, že nemá vyživovací povinnosti, je zaměstnaný s příjmem 24.500 Kč měsíčně, má výdaje ve výši 10.000 Kč, z toho 6.553 Kč na bydlení, řádně hradí u banky kontokorent do výše 30.000 Kč se splátkou 2.500 Kč měsíčně, která mu byla s projednávaným úvěrem navýšena na celkem cca 2.905 Kč měsíčně. Banka žalovaného prověřila v registrech CBCB, ISIR, REPI, exekucí – nezjistila žádný negativní záznam. Ověřila výši jeho příjmů a výdajů výpisy z účtu. (zjištěno z žádosti, výpisy z registrů) 7. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal, poskytnutý limit v listopadu 2021 překročil. 8. Oznámením ze dne 1.3.2022 banka oznámila žalovanému, že v důsledku překročení limitu prohlásila úvěr za splatný a vyzvala ho k platbě dlužné jistiny vyplývající z výpisů z účtu, žj. ve výši 39.431,18 Kč a příslušenství. (zjištěno z oznámení, výzev a z podacího archu) 9. Banka smlouvou ze dne 30.8.2022 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení, ze smlouvy o postoupení). 10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 14. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 15. Podle čl. II zákona č. 186/2020 Sb. (novela zákona o spotřebitelském úvěru účinná od24 .4.2020) dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci postoupením pohledávky, uzavření úvěrové smlouvy, poskytnutí úvěru. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, banka v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. V případě úroku z úvěru soud s ohledem na čl. II zákona č. 186/2020 Sb. a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přiznal nárok na dohodnuté úroky jen po dobu prvních 90 dnů prodlení, poté už jen na úroky ve výši omezené uvedeným ustanovením a ve zbytku žalobu pro rozpor nároku se zákonnými omezeními na ochranu spotřebitele zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.578 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39.431,18 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává jen u zdejšího soudu opakovaně formulářové žaloby ze smluv o úvěru uzavřených spotřebiteli s věřitelem) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč. 19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.