17 C 99/2023-66 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce, [právnická osoba], dříve pod názvem [právnická osoba] (dále jen„ pronajímatel“), uzavřel s žalovaným dne 15.8.2001 smlouvu o finančním leasingu [číslo] na základě které přenechal žalovanému jako leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu na dobu 36 měsíců. Žalovaný se zavázal za užívání předmětu leasingu zaplatit 36 měsíčních leasingových splátek. Protože splátky řádně nehradil, poslední splátku uhradil 22.7.2002, pronajímatel smlouvu předčasně ukončil ke dni 28. 11. 2002 a vyzval žalovaného k platbě souhrnu veškerých splátek za původně sjednanou dobu leasingu včetně veškerých nákladů a poplatků. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek dle § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Z Leasingové smlouvy a všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu bylo zjištěno, že pronajímatel uzavřel s žalovaným smlouvu o finančním leasingu [číslo] na základě které přenechal žalovanému na dobu 36 měsíců do užívání osobní automobil specifikovaný ve smlouvě za pořizovací cenu ve výši 175.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit za užívání předmětu leasingu zálohu na splátky a administrativní poplatek ve výši 55 302 Kč, přičemž uvedenou částku a nájemné se zavázal hradit v 36 měsíčních splátkách po 5.687 Kč Cena za odprodej vozidla byla dohodnuta po úhradě splátek ve výši 1.000 Kč. Žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, když se dostal do prodlení se splátkami leasingu. Při prodlení s úhradou splátek po dobu delší než 30 dnů bylo dohodnuto oprávnění pronajímatele smlouvu ukončit s nárokem na platbu a zesplatnění dosud neuhrazených splátek. Smlouva byla podřízena obchodnímu zákoníku. 5. Smlouvou o postoupení a oznámením bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení ze dne 12. 3. 2019 žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 6. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 30.12.2001 (dále jen„ obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.). 8. Podle § 262 obch. zák. strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Dohodou nelze vyloučit použití ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách a zneužívajících klauzulích a ustanovení zvláštních právních předpisů směřujících k ochraně spotřebitele. Nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštního právního předpisu něco jiného a je-li jenom jedna ze stran právního vztahu podle § 261 odst. 1 nebo 3 podnikatelem, použijí se ustanovení této části na obě strany; ustanovení o odpovědnosti, spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a společných závazcích občanského zákoníku a ustanovení zvláštních zákonů směřujících k ochraně spotřebitele však je třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. 9. Podle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 10. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 11. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění účinném do 27. 4.2005 výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. 12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi pronajímatelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o leasingu ve smyslu § 269 odst. 2 obch. zák., na základě které poskytl pronajímatel žalovanému k užívání vozidlo s právem na odkoupení po zaplacení dohodnutých splátek sestávajících z ceny za užívání a poplatků. Protože žalovaný splátky včas nehradil, pronajímatel v souladu se smlouvou smlouvu o leasingu ukončil a měl nárok na úhradu doplacení dosud nezaplacených splátek. Protože žalobkyně prokázala svá tvrzení, včetně tvrzení o aktivní legitimaci, bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 13. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ustanovením § 517 obč. zák. podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.148 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) (žalobkyně podává obdobné žaloby, jak je soudu z úřední činnosti známo, formulářově a opakovaně) z tarifní hodnoty ve výši 28.678,52 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. 15. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 o.s.ř.