9 C 42/2024-26 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 26. 1. 2024 původně domáhala po žalované zaplacení částky 40 612 Kč spolu s příslušenstvím. Uváděla, že předchozí věřitel – společnost , právnická osoba, , a. s. uzavřel s žalovanou dne 23. 2. 2005 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Žalované byl poskytnut úvěrový rámec ve sjednané výši a kreditní karta. Čerpaný úvěr se žalovaná zavázala splácet v měsíčních minimálních splátkách. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, dostala se do prodlení. Původní věřitel tedy smlouvu ukončil (dne 5. 8. 2006). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 (s účinností ke dni 21. 6. 2019). Žalovaná již ničeho neuhradila.2. Podáním ze dne 30. 5. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to z důvodu, že nedoložila soudem požadované důkazní listiny, zejména smlouvu o úvěru. Dále sdělila, že žalovaná načerpala peněžní prostředky ve výši 46 000 Kč (výběrem z bankomatu), na úvěr uhradila pouze 12 000 Kč (splátkami po 1 000 Kč). Došlo tedy na její straně k bezdůvodnému obohacení ve výši 34 000 Kč. Žalobkyně tak požaduje částku ve výši bezdůvodného obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to od 22. 6. 2019 do zaplacení.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaná se nevyjádřila jak k textu podané žaloby, tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinila v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: Původní věřitel , právnická osoba, , a. s. oznámil žalované listinou – Odstoupením od smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , že ke dni 6. 8. 2006 byla smlouva ukončena. Dlužná částka byla vyčíslena na 52 173 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . (postupitelem) a žalobkyní (postupníkem), byly postoupeny pohledávky banky ze smluv o úvěru či smluv o bankovních produktech a službách na žalobkyni. Listina v čl. II. upravuje proces postoupení pohledávek, v čl. IV. pak úplatu za postoupení, je datována 18. 6. 2019. Ze seznamu postoupených pohledávek je patrno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o revolvingovém úvěru byla na žalobkyni postoupena (řádek č. , hodnota, ). Dne 18. 6. 2019 byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní Dohoda, kterou bylo konstatováno, že byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek č. , hodnota, – č. , hodnota, , dále že dle těchto smluv dojde k postoupení pohledávek postupovaných na jejich základě zaplacením úplaty. Potvrzením ze dne 21. 6. 2019 bylo doloženo zaplacení úplaty za postoupené portfolio pohledávek. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni prostřednictvím listiny Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019. Výše dluhu byla vyčíslena na částku 64 845,82 Kč. Zaslání oznámení bylo doloženo podacím lístkem pošty. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované rovněž Výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, tuto skutečnost doložil podacím lístkem pošty. Žalovaná byla upozorněna na možné soudní řízení v případě neuhrazení dlužné částky ve výši 118 489,08 Kč.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. V posuzovaném případě lze uzavřít, že původní věřitel postupně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 46 000 Kč, které žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty. Na svou pohledávku uhradila pouze 12 splátek po 1 000 Kč. Žalobkyně nedoložila na výzvu soudu smlouvu o úvěru (a další listinné důkazy označené v žalobě), pouze sdělila, že těmito listinami nedisponuje. Této skutečnosti si žalobkyně musela být vědoma již při sepisu žalobního návrhu, a proto měla požadovat jen částku tvořící bezdůvodné obohacení. V rozsahu částečného zpětvzetí tak lze považovat žalobkyni za neúspěšnou z důvodu neunesení břemena důkazního.8. Ve smyslu § 1991 o. z. má tedy žalobkyně právo jen na to, co bylo plněno, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 34 000 Kč. Žalobkyně důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení.9. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.10. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu bezdůvodného obohacení.11. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 57,33 % předmětu řízení a neúspěšná co do 42,67 % předmětu řízení. Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobkyni přiznal 14,66 % nákladů řízení žalobkyně. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 625 Kč, dále odměnou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 1 500 Kč dle § 14b vyhlášky (jednomu úkonu právní služby odpovídá v tomto případě částka 500 Kč, ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, totiž předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi režijními paušály vážícími se ke shora označeným úkonům právní služby v celkové výši 300 Kč, a dále náhradou 21 % DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (celkem na DPH 378 Kč). V součtu činí náklady žalobkyně 3 803 Kč, z čehož 14,66 % činí 558 Kč. Za podané částečné zpětvzetí soud žalobkyni nepřiznal náklady řízení, jelikož toto částečné zpětvzetí bylo podáno z viny žalobkyně a soud konstatuje, že pokud by žalobkyně nepodala částečné zpětvzetí, soud by v rozsahu tohoto zpětvzetí žalobu zamítl v důsledku neunesení břemena důkazního žalobkyní.