10 C 139/2025-35 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 4. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 081,05 Kč představující zesplatněnou jistinu, dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 565,25 Kč a nákladů na upomínání ve výši 800 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 646,30 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 29. 11. 2022 Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úroky z úvěru v měsíční splátce 1 298 Kč, nedodržel však splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splácením. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 21. 3. 2025, když žalovaný ani přes upomínání ničeho neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní upomínky, nezaplatil však ničeho. Žalobkyně se tak domáhá svého nároku soudní cestou.2. V podání ze dne 12. 9. 2025 žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Sdělila, že porovnávala příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění dosavadních dluhů. Od žalovaného si vyžádala občanský průkaz, druhý doklad totožnosti, potvrzení bankovního účtu, doklad o příjmech. Následně si opatřila podklady, a to výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z CEE, výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z OR zaměstnavatele žalovaného a výpis z registru SOLUS. Žalovaný byl bez záznamu a vyšel jako „úvěrovatelný“. K finanční situaci žalovaného uvedla, že dosahuje průměrného příjmu 31 823 Kč, pravidelné měsíční náklady za bydlení činí 3 000 Kč, dále že žalovaný nemá pravidelné finanční závazky ani mikroúvěry, nesází. Finanční zůstatek spotřebitele tak činí 24 325 Kč. Žalobkyně dále odkazovala na metodiku Českého statistického úřadu, na licence a certifikáty, které žalobkyně vlastní, dále na interní pravidla pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně sdělovala, že žalovaný uhradil celkem 21 splátek po 1 298 Kč, tedy celkem 27 258 Kč.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 29. 11. 2022 Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, úroková sazba činila 23,81 % ročně, RPSN 39,92 %. Na účet žalovaného (č. , č. účtu, ) pak měla být vyplacena částka 24 000 Kč, částka 6 000 Kč byla vynaložena na náklady za lustrum v registrech (400 Kč), na zpracování úvěru (100 Kč, na administrativní náklady žalobkyně (3 100 Kč), na odměnu obchodnímu zástupci (1 800 Kč) a na náklady úvěrového případu (600 Kč). V bodu 5.5 smlouvy bylo sjednáno přirůstání úroků k jistině. Součástí smlouvy byla příloha č. 1 Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z této přílohy je patrno, že žalovaný je ženatý, má 1 dítě, pracuje u společnosti , právnická osoba, s měsíčním výdělkem 31 823 Kč, jeho náklady na bydlení činí 3 000 Kč, zůstatek pak tvoří částku 24 325 Kč. Byl lustrován v CEE, SOLUS, AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů (vždy bez záznamu) a interní databázi žalobkyně (jako úvěrovatelný). Výše splátky byla stanovena na částku 1 298 Kč. Přílohu č. 2 tvořila Smlouva o zřízení Doplňkové služby , Anonymizováno, . Z výpisů z internetového bankovnictví bylo zjištěno, že na účet žalovaného (č. , č. účtu, ) byla zaslána částka 24 000 Kč (pod VS , var. symbol, ). Žalovaný zaslal ze svého účtu 1 Kč jako ověřovací platbu. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné částky dvěma upomínkami ze dne 20. 10. 2024 a dne 5. 11. 2024. Zaslání upomínek žalobkyně doložila podacími lístky pošty. Dopisem ze dne 21. 3. 2025 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru, vyzvala ho k úhradě dlužné částky ve výši 33 866,30 Kč a pro případ neuhrazení této částky ho upozornila na možné soudní řízení. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně doložila fotokopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, výsledek lustrace v databázi neplatných dokladů (bez záznamu), výsledek lustrace v registru SOLUS a CEE (bez negativního záznamu), kopie výplatních pásek žalovaného (za 08/2022 dosahoval příjmu 30 170 Kč, za 09/2022 pak 28 570 Kč a za 10/2022 příjmu 36 731 Kč), výsledek lustrace v insolvenčním rejstříku (bez záznamu ke dni 21. 11. 2022), fotokopii výpisu z účtu žalovaného za říjen 2022 (s počátečním zůstatkem 729,96 Kč a konečným zůstatkem 9 Kč) a fotokopii čestného prohlášení žalovaného datovaného dne 28. 11. 2022 ohledně pohybu na jeho účtu a nabytí finančních prostředků. Dále žalobkyně doložila výpis z OR zaměstnavatele žalovaného.4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení:5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.7. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska posouzení úvěruschopnosti, jakožto zákonné předsmluvní povinnosti žalobkyně. V průběhu řízení byla žalobkyně soud