10 C 88/2025-22 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 12. 3. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 037,18 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku byla s žalovaným uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 29 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit společně s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Úvěr byl vyplácen postupně, celková poskytnutá částka činila 5 000 Kč. Žalovaný si zvolil doplňkové služby , Anonymizováno, , za tyto služby mu byly účtovány poplatky. Žalovaný na úvěr uhradil neuhradil ničeho, dostal se do prodlení se splácením. Žalobkyně tedy vypověděla smlouvu o úvěru. Dlužná částka sestává z jistiny 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 99,50 Kč, smluvního úroku 6 374,30 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, 76,86 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, 330 Kč, poplatku za službu Informační SMS , Anonymizováno, 20,16 Kč, smluvní pokuty 136,39 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 526,49 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále specifikovala, jak posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy.2. Soud nevydal v této věci elektronický platební rozkaz s ohledem na požadovaný smluvní úrok, který byl již v této fázi řízení hodnocen jako požadavek, který zřejmě nemůže být přiznán.3. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v podání ze dne 10. 7. 2025 uvedla, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno v souladu s interní metodikou schválenou ČNB a se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb. Byly zjišťovány informace ohledně počtu členů domácnosti žalovaného (a majících příjem), pravidelné měsíční výdaje i příjmy, když výše čistého měsíčního příjmu činila 20 425 Kč (kdy tato výše umožňuje bezproblémové splácení úvěru). Dále žalobkyně provedla lustrace v různých registrech k osobě žalovaného.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 21. 6. 2024 Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši až 29 300 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím a zaplatit ceny za volitelné služby. Úvěr byl sjednán jako revolvingový, tedy s možností opětovného čerpání. Úroková sazba činila 1,066 % denně. V čl. VIII. odst. 1 smlouvy byla sjednána pro případ prodlení s plněním smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Součástí smlouvy byly listiny: Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Předpis denních splátek, Všeobecné obchodní podmínky (ty pak podrobněji upravovaly práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o úvěru). Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému postupně částky ve výši 2 000 Kč a 3 000 Kč (obě dne 21. 6. 2024, a to na účet č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, ). Totožnost byla ověřována prostřednictvím autorizační platby z bankovního účtu žalovaného (číslo účtu , č. účtu, ). Zesplatnění spotřebitelského úvěru bylo žalovanému oznámeno e-mailem ze dne 24. 10. 2024, byla vyčíslována dlužná částka ke dni výpovědi. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 2. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a zároveň byl upozorněn na možné soudní řízení. Zaslání této upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Z Metodiky bylo zjištěno, že tento dokument upravuje obecné principy posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, interní pravidla pro identifikaci posuzování úvěruschopnosti a proces samotného posouzení úvěruschopnosti. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti je patrno, že žalovaný žije ve společně hospodařící domácnosti o dvou členech a majících příjem, jeho měsíční výdaje za bydlení činí 11 000 Kč, za další nezbytné výdaje 4 900 Kč, za ostatní zbytné výdaje 3 000 Kč a za půjčky 0 Kč. Dosahuje ověřeného čistého měsíčního příjmu 20 425 Kč. Disponibilní příjem pak činí 9 500 Kč. Z listiny Identifikované příjmy soud zjistil, že tato listina je souhrnem položek z bankovního výpisu obsahujícího příjmové transakce (v závěru dokumentu je uvedeno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 20 425 Kč). Z Výpisu z běžného účtu pořízeného automatizovaným systémem , Anonymizováno, za období 21. 6. 2023 až 20. 6. 2024 je patrno, že konečný zůstatek činí 6 942,10 Kč, že žalovaný žádal o další zápůjčky a úvěry od různých společností (např. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., atd.), dále že žalovaný často vynakládal finanční prostředky za sázení (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , atd.). Dne 14. 5. 2024 je evidována příchozí platba ve výši 17 811 Kč, dále dne 15. 4. 2024 ve výši 23 559 Kč, dne 14. 3. 2024 ve výši 19 907 Kč, dne 14. 2. 2024 ve výši 20 902 Kč, dne 15. 1. 2024 ve výši 17 564 Kč, dne 14. 12. 2023 ve výši 19 118 Kč a dne 14. 11. 2023 ve výši 11 292 Kč, vše od společnosti , právnická osoba, Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 14. 8. 2025 bylo zjištěno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, je právě žalovaný , Jméno žalovaného, a že dne 21. 6. 2024 byly na tento účet připsány částky 2 000 Kč a 3 000 Kč z účtu společnosti , Jméno žalobkyně, .5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto