11 C 72/2025-20 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 4. 3. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky uvedené v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že je příspěvkovou organizací zřízenou , Anonymizováno, na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě , Anonymizováno, , ve znění pozdějších právních předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákon a č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z pozemích komunikací. Dne 4. 9. 2024 provedla na pokyn Městské policie , Anonymizováno, podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu odtah motorového vozidla reg.zn. , SPZ, (dále jako Vozidlo), jehož provozovatelem je žalovaný, a jeho umístění na parkoviště, které žalobkyně provozuje, a kde se Vozidlo dosud nachází. Za odtah vozidla žalobkyně po žalovaném v souladu s nařízením , jméno FO, z roku , datum, ve znění usnesení , číslo, ze dne 22. 7. 2024 požaduje částku 3 800 Kč a za parkovné do dne sepsání žaloby požaduje částku 90 100 Kč (500 Kč denně za 1. až 180. den a 50 Kč denně za 181. a 182. den). Žalovaný však přes výzvy žalobkyně dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač fikce jejího doručení do vlastních rukou na adrese evidované v ISZR jako adresa trvalého pobytu žalovaného nastala již dne 18. 7. 2025 (obálka čl. 15 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 17).3. Za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud v této souvislosti poznamenává, že žalobu sice částečně zamítl, ale pouze vzhledem k jinému právnímu posouzení (žalobkyně zjevně chybně spočítala, že období od 4. 9. 2024 do 4. 3. 2025 trvalo 182 dnů), nikoli proto, že by žalobkyně neunesla břemeno tvrzení či břemeno důkazní.4. Z obsahu listin, které žalobkyně přiložila ke své žalobě, se podává:- ze zřizovací listiny (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně, jakož i skutečnost, že dle bodu , číslo, provádí i zajišťování a přemísťování nalezených a opuštěných vozidel, včetně jejich střežení;- z Nařízení , Anonymizováno, o maximálních cenách za nucené odtahy osobních automobilů (…), že s účinností od 1. 4. 2013 se maximální cena za nucený odtah vozidla stanoví na částku 1 900 Kč [§ 2 odst. 1 písm. a)] a stanoví maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel [§ 2 odst. 1 písm. b)].- z usnesení , číslo, ze dne 26. 7. 2024, rada schválila nařízení, jímž došlo ke změně nařízení , adresa, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti tak, že v § 2 odst. 1 písm. a) byla částka 1 900 Kč nahrazena částkou 3 800 Kč, v § 2 odst. 3 písm. a) se původní znění nahrazuje slovy „první až sto osmdesátý i jen započatý den ode dne přitažení vozidla na parkoviště 500 Kč/den.“ a v § 2 odst. 3 písm. b) se původní znění nahrazuje slovy „od sto osmdesátého prvního dne za každý i jen započatý den 50 Kč/den.“;- z protokolu č. , hodnota, (CEPR), že dne 4. 9. 2024 ve 13:10 hod. došlo na základě rozhodnutí strážníka městské policie učiněného podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. o odtahu Vozidla, které bylo ve 13:42 hod. téhož dne umístěno na parkoviště , Anonymizováno, . Náklady na odtah činily 3 800 Kč.- z oznámení o odtahu vozidla ze dne 16. 9. 2024 (čl. 10v), že žalobkyně žalovaného informovala o tom, že dne 4. 9. 2024 provedla odtah Vozidla a umístila jej na parkoviště. Současně jej informovala o tom, že cena za odtah Vozidla činí 3 800 Kč a cena za služby parkoviště činí 500 Kč za 1. až 180. den a 50 Kč za 181. a další den až do vyzvednutí Vozidla.- z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 20. 2. 2025 (CEPR), že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky za odtah a parkování Vozidla, kterou stanovila na 87 158 Kč.5. Z obsahu sdělení Městského úřadu ve , Anonymizováno, , odboru správních agend ze dne 8. 7. 2025 se podává, že v době od 1. 9. 2024 do 4. 3. 2025 bylo Vozidlo v registru vozidel registrováno na žalovaného.6. Z ostatních důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, a proto je dále neuvádí ani nehodnotí.7. Posouzením těchto důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný byl v době od 1. 9. 2024 do 4. 3. 2025 vlastníkem nebo provozovatelem Vozidla. Dne 4. 9. 2025 bylo Vozidlo na základě rozhodnutí strážníka Městské policie , jméno FO, učiněného podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. žalobkyní odtaženo na parkoviště, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 16. 9. 2024 současně byl vyzván k tomu, aby si Vozidlo převzal, a dále byl upozorněn, že cena za odtah Vozidla činí 3 800 Kč a cena za služby parkoviště činí 500 Kč/den po dobu prvních sto osmdesáti dní a 50 Kč/den počínaje sto osmdesátým prvním dnem. Do dne 4. 3. 2025 jej však žalovaný nevyzvedl a dlužnou částku za jeho odtah a služby parkoviště nezaplatil, ač jej k tomu žalobkyně dopisem ze dne 20. 2. 2025 vyzývala.8. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZoSP) Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Podle § 45 odst. 4 ZoSP Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, (…); vozidlo se odstraní na náklad provozovatele.9. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2910 o.z. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zavinění porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá z její zřizovací listiny, kdy pro vlastníka pozemních komunikací na území , jméno FO, , provádí mimo jiné i zajišťování, přemísťování a střežení nalezených a odstavených vozidel. Pasivní legitimace žalovaného pak vyplývá ze skutečnosti, že je v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021, sp.zn. III. ÚS 769/21).11. Na výše uvedený skutkový stav soud aplikoval zejména výše uvedené ust. § 45 odst. 4 ZoSP. V daném případě Vozidlo žalovaného bylo dne 4. 9. 2024 na základě rozhodnutí orgánu uvedeného v cit. ust. § 45 odst. 4 ZoSP odstraněno a umístěno na parkoviště, čímž žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů na odstranění, jejichž výše činí 3 800 Kč a na střežení na parkovišti, jejichž výše činí 500 Kč/den po dobu prvních sto osmdesáti dnů a 50 Kč/den od 181. dne dále. Vozidlo byl odstraněno z pozemní komunikace a umístěno na parkovišti dne 4. 9. 2024. Tím žalobkyni vznikly jednorázové náklady ve výši 3 800 Kč a dále za dobu od 4. 9. 2024 (včetně) do 4. 3. 2025, tj. za dobu 162 dnů, náklady na střežení Vozidla na parkovišti ve výši 500 Kč x 162 dnů = 81 000 Kč. Celkem tedy za žalobkyní uvedené období žalovaný žalobkyni dluží částku 84 800 Kč. Soud proto v této části vyhověl (včetně úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala pouze ve výši 12 % p.a.), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.12. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně svou žalobou požadovala na jistině částku 93 900 Kč a na úroku z prodlení za dobu od 4. 3. 2025 do vyhlášení rozsudku další částku 12 523,68 Kč, celkem tedy 106 423,70 Kč. Úspěšná byla co do jistiny 84 800 Kč a co do úroku z prodlení 12 % p.a. z této jistiny za dobu od 4. 9. 2025 do vynesení rozsudku ve výši 11 309,99 Kč, celkem tedy co do částky 96 109,99 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 90,31 % a naopak z 9,69 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy žalovaná nárok na náhradu 80,62 % náklad