§ 23 Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů · 250/2000 Sb. · § 23 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 23 zákona č. 250/2000 Sb. stanovuje, jaké typy subjektů může územní samosprávný celek (např. obec, kraj) zřizovat nebo zakládat k plnění svých úkolů a hospodářskému využívání majetku.
§ 23 ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
(1) Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností
a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,
b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk,
c) zakládat obchodní společnosti,15) a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným,
d) zakládat ústavy podle zvláštního zákona16),
e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,16a)
f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona16b),
g) zřizovat veřejné kulturní instituce podle zvláštního zákona27).
(2) Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.
Paragraf 23 zákona č. 250/2000 Sb. stanovuje, jaké typy subjektů může územní samosprávný celek (např. obec, kraj) zřizovat nebo zakládat k plnění svých úkolů a hospodářskému využívání majetku.
Co to znamená v praxi
Územní samosprávný celek může zřizovat vlastní organizační složky, které nemají právní subjektivitu a jsou přímo součástí samosprávy.
Může zakládat právnické osoby, jako jsou příspěvkové organizace (typicky neziskové), obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným), ústavy, školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce nebo veřejné kulturní instituce.
Územní samosprávný celek se může také stát společníkem v jiných subjektech, například v obchodních nebo obecně prospěšných společnostech, a podílet se na nich svým majetkem.
Tato ustanovení umožňují samosprávám flexibilně volit nejvhodnější právní formu pro různé činnosti, od zajišťování veřejných služeb po hospodářské aktivity.
Na co si dát pozor
Při zřizování příspěvkových organizací je zdůrazněno, že zpravidla nevytvářejí zisk.
Při zakládání obchodních společností jsou výslovně uvedeny pouze akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným.
U některých typů subjektů (ústavy, školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce, veřejné kulturní instituce) je odkazováno na zvláštní zákony, které upravují jejich zřizování a činnost.