10 C 156/2025-36 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 21. 5. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč a úrokového příslušenství. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 4. 10. 2024 Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Úroky z úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách 6 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení. Žalobkyně žalovaného upomínala, ale marně. Úvěr byl tedy zesplatněn dopisem ze dne 21. 3. 2025. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny 30 000 Kč, nákladů na upomínkování 1 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení.2. V podání ze dne 20. 10. 2025 žalobkyně tvrdila, že při posuzování úvěruschopnosti postupovala v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními, učinila všechny nezbytné kroky, které lze v těchto případech očekávat. Posoudila zejména schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních závazků. Žalobkyně rovněž zjišťovala, zda již žalovaný čerpá úvěr úročený pevnou či pohyblivou sazbou, zda u něj probíhá záporná amortizace či zda se jedná o úvěr s tzv. balonovou splátkou. Od žalovaného si vyžádala doklady totožnosti a výpisy z účtu za poslední 3 kalendářní měsíce. Žalobkyně využívá služeb dvou externích společností (, právnická osoba, ) specializujících se na analýzu úvěruschopnosti a finanční data. Za pomocí nástrojů označených společností získává žalobkyně analýzu úvěruschopnosti a surová finanční data, což fakticky nahrazuje výpis z bankovního účtu v běžném formátu PDF. Klient v rámci fáze vyřizování úvěru sám ve svém online bankovnictví autorizuje sdílení finančních dat mezi bankou klienta a mezi společností , právnická osoba, . Žalovaný tedy nezasílá žalobkyni skeny vygenerovaných výpisů z bankovního účtu, ale rovnou předává strojově čitelná surová data na úrovni banka-poskytovatel služby prostřednictvím API rozhraní. Podoba těchto strojově čitelných dat je ve formátu JSON, ze kterých po procesu vyhodnocení a kategorizace vychází žalobkyně při sestavení profilu úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně dále posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle následujících podkladů: výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z databáze odcizených dokladů, výpisem z Centrální evidence exekucí a výpisem z registru SOLUS, případně jiného obdobného registru. Na základě posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný může splácet nové závazky až do výše 11 739 Kč, aniž by tím byla dotčena jeho životní úroveň. Z bankovního účtu žalovaného žalobkyně zjistila, že příjem žalovaného činí 22 496 Kč, náklady domácnosti činí 3 970 Kč a finanční závazky dosahují částky 2 287 Kč. Extra zůstatek na cokoliv činí 500 Kč, sázení a hazardní hry žalovaný neprovozuje. Žalovaný je rozvedený, nemá vyživovací povinnost k dětem. Žalobkyně ověřila platnost občanského dokladu žalovaného prostřednictvím lustrace neplatných dokladů, dále prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku (negativní), v CEE (negativní), v rejstříku SOLUS (výborná platební morálka, jeho měsíční závazky činí 1 472 Kč) a v interní databázi (pozitivní nebo žádné zkušenosti). Minimální částka za bydlení byla stanovena na 4 000 Kč, za potraviny pak 3 970 Kč. V návaznosti na metodiku zjišťování finančních závazků byly u žalovaného zjištěny finanční závazky nalezené na bankovním účtu (2 287 Kč), sdělené organizací SOLUS (1 472 Kč). Pro zjištění, jakou si klient může vzhledem k své finanční situaci dovolit splátku úvěru tak, aby se jeho životní úroveň a standardy, na které je zvyklý, nesnížily, žalobkyně využívá vzorec: od nejnižšího zjištěného příjmu jsou odečteny nejvyšší zjištěné náklady na bydlení (pronájem, energie a veškeré ostatní), poté jsou odečteny nejvyšší zjištěné náklady na potraviny a běžné nákupy domácnosti. Následuje odečtení nejvyšších současných finančních závazků žalovaného. Dále jsou odečteny náklady na sázení a hazardní hry. Od zbylé hodnoty je odečtena hodnota Extra. Pokud je zůstatková hodnota dostatečná na to, aby z ní bylo možné měsíčně hradit splátku úvěru, která je tvořena částečně úrokem a částečně jistinou, pak může být klientu předložena nabídka úvěru. Tak bylo dospěno k částce 11 739 Kč coby finančnímu zůstatku, žalovaný měl tedy dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru, která dle úvěrové smlouvy činila 6 000 Kč. Žalovaný však neuhradil ničeho.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci.Žalobkyně uzavřela dne 4. 10. 2024 s žalovaným Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců, zápůjční úroková sazba činila 20 % p.m., RPSN pak 792 %. Žalovaný tak měl vrátit celkovou částku 102 000 Kč. Příloha č. 1 smlouvy (Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) upravovala proces posuzování klienta, zda je schopen hradit úvěr, lustrace žalovaného, informace o žalovaném ohledně příjmů, výdajů, jeho nákladů a finančních závazků. Obsah této přílohy byl totožný s Přílohou č. 1 z podání žalobkyně ze dne 20. 10. 2025. Z účtu žalovaného č. , č. účtu, byla zaslána žalobkyni 1 Kč jako verifikační platba. Poskytnutí částky 30 000 Kč žalobkyně doložila výpisem z internetového bankovnictví. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné splátky prostřednictvím e-mailů i dopisů. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 3. 2025 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky, bylo mu oznámeno zesplatnění úvěru. Zaslání předžalobní upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a cestovního pasu. Žalovaný prostřednictvím listiny Souhlas se zpracováním osobních údajů souhlasil s nahráním PDF bankovních výpisů pro příslušného správce. Z Datového výstupu z , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku (s negativním záznamem), v negativním registru SOLUS (bez negativního záznamu), v pozitivním registru SOLUS (výsledek 1 472 Kč) a v , Anonymizováno, (bez aktivní exekuce). Ze zprávy , právnická osoba, je patrno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 4. 10. 2024 zaúčtována příchozí úhrada ve výši 30 000 Kč.4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.7. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i