17 C 13/2026-14 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26.10.2023 mezi společností , právnická osoba, . (dále jen věřitel), a žalovaným. Tvrdí, že žalovaný čerpal úvěr věřitele v konečné výši 100.000 Kč, zaplatil jen 53.496 Kč. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdí, že věřitel vycházel z informací žalovaného, z dokladů o jeho příjmech a z databází SOLUS a NRKI.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Za splnění předpokladů dle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.4. Z návrhu smlouvy o úvěru, z oznámení o schválení úvěru, z prohlášení, z výpisu z účtu a z informací o tomto účtu bylo zjištěno, že věřitel a žalovaný, spotřebitel, uzavřeli dne 26.10.2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč za úrok ve výši 76,04 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 48 splátkách po 6.687 Kč měsíčně. Žalovaný prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nebyla proti němu podána jakákoli žaloba a ani si není vědom důvodů, pro které by se tak mohlo stát, není vůči němu vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti němu vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku. Částka 100.000 Kč byla téhož dne vyplacena žalovanému na jeho účet.5. Žalovaný o sobě v žádosti o úvěr uvedl (zjištěno z formuláře hodnocení klienta a ze smlouvy o úvěru), že je svobodný, v domácnosti s ním nežijí děti, bydlí ve vlastním, adresu pro doručování má , adresa, . Příjem ze zaměstnání činí 40.000 Kč měsíčně čistého, je zaměstnán od roku 2021 na dobu neurčitou. Žalovaný uvedl výdaje: životní minimum 4.860 Kč, partner 0 Kč, spoření 0 Kč, splátky 654 Kč, náklady na bydlení 6.109 Kč, doprava, kurzy, záliby apod. 0 Kč. Žalovaný věřiteli doložil občanský průkaz, ve kterém má zapsáno, že je svobodný, trvalé bydliště má na adrese městského úřadu. (zjištěno z občanského průkazu, výpisem z účtu)6. Dle Nebankovního registru klientských informací měl žalovaný k 25.10.2023 záznam 5 žádostí o úvěr, měl registrovány celkové finanční závazky s nebankovními subjekty, včetně těch, které jsou spláceny, i těch, které jsou v procesu schvalování, ve výši 33.750 Kč. (zjištěno z citovaného rejstříku)7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, dodatku, z oznámení a z podacího lístku)8. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě žalované částky dopisem podaným k poštovní přepravě dne 4.3.2025.9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.16. Podle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.17. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.18. Věřitel povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnil, neboť nezjišťoval, zda žalovaný nemá vyživovací povinnosti (ptal se jen na děti v domácnosti), nezjišťoval, jaké jiné má žalovaný závazky (když ne všechny závazky se splácí splátkami), přestože z rejstříku NRKI věděl, že jiné závazky má nebo je aktuálně sjednává. Neověřil tvrzení žalovaného o výši nákladů na bydlení, které jsou výrazně nižší, než je obvyklé, ani nijak neověřoval tvrzení žalovaného o vlastním bydlení, byť měl přihlédnout ke skutečnosti, že trvalé bydliště žalovaného je adresou obecního úřadu. Krom toho žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila prověření příjmů žalovaného.19. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 46.504 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.20. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem podaným dne 4.3.2025. V souladu s ustanoveními §§ 570 a 573 o.z. se stala pohledávka splatnou k 7.3.2025 a následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení s její platbou. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě. Lhůta k platbě se jeví jako přiměřená, když žalovaný si existence a výše svého závazku vůči věřiteli musel být vědom už od data poskytnutí částky, nadto nebylo žalovaným tvrzeno cokoli, z čeho by bylo možné nepřiměřenost usuzovat.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. – úspěšnějšímu žalovanému náklady v řízení nevznikly.22. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.