17 C 236/2025-52 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že žalovanému na úvěru po prověřování jeho úvěruschopnosti dne 29.4.2024 poskytla částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu a úrok uhradit ve splátkách ve výši 3.000 Kč měsíčně, avšak splátky nehradil. Žalobkyně se domáhá i nákladů na upomínky ve výši 1.000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 29.4.2024 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným, dlužníkem, spotřebitelem. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do částky ve výši 20.000 Kč za úrok ve výši 15 % měsíčně, což se žalovaný zavázal splácet ve splátkách po 3.000 Kč měsíčně. Žalovaný prohlásil, že neexistuje žádná skutečnost, která by mohla podstatně nepříznivě postihnout jeho schopnost plnit závazky, není proti němu zahájeno insolvenční řízení, není v exekuci, není účastníkem žádného soudního sporu, řízení nebo šetření, které by mohlo nepříznivě ovlivnit jeho finanční postavení, ani mu takový spor či řízení nehrozí. Žalovaný o sobě v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, má příjem ze zaměstnání u , právnická osoba, . ve výši 18.562 Kč měsíčně, za bydlení platí 7.500 Kč měsíčně, hradí závazky ve výši 1.000 Kč měsíčně na úvěr číslo , č. účtu, , má jednorázové závazky ve výši 16.000 Kč u , Anonymizováno, , 15.000 Kč u , Anonymizováno, a 5.200 Kč u , Anonymizováno, . (zjištěno z citované smlouvy a jejích příloh)5. Žalobkyně doložila, že provedla vyhledávání žalovaného v centrální evidenci exekucí, v ISIR, v registrech REPI, SOLUS (vše bez negativních záznamů), výplatními páskami doložila příjem žalovaného ve výši 18.562 Kč měsíčně, mzda mu byla vyplácena v hotovosti. Žalobkyně také doložila výpisy z účtů žalovaného za měsíce leden až březen 2024, podle kterých měl žalovaný k 31.3.2024 zůstatek na účtu plus 6.599 Kč. Dne 10.2. mu byla vyplacena půjčka od , právnická osoba, 16.500 Kč a 15.2. 9.500 Kč, dne 26.1. od , právnická osoba, . (, Anonymizováno, ) 15.000 Kč, 19.3. půjčka od fyzické osoby v částce 15.000 Kč a 29.3. od , právnická osoba, . 5.200 Kč. Žalovaný v uvedených měsících na těchto spotřebitelských úvěrech a půjčce neuhradil ničeho.6. Výpisy z účtu a zprávou banky bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila na jeho účet částku 20.000 Kč; žalovaný žalobkyni na úvěru uhradil do 11.4.2025 celkem 35.001 Kč.7. Z upomínek a dopisu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného o splátky upomínala a následně úvěr zesplatnila, přičemž vyzvala žalovaného k okamžité úhradě žalované částky. Oznámení o zesplatnění bylo podáno na poštu dne 28.7.2025. (zjištěno ze zesplatnění, výzvy, upomínek a podacího lístku)8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§75 an, § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ § 110, § 117 an. § 122). Z jednotlivých ustanovení zák. č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ.12. Ustanovení § 86 ZosÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.13. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť se nedotazovala žalovaného na jiné závazky nežli hrazené měsíčními splátkami, nedotazovala se ho, zda a jak splácí své závazky, když měla z výpisů z účtů za potvrzené, že mu byly vyplaceny spotřebitelské úvěry a půjčky krátce před poskytnutím nyní projednávaného úvěru a tyto ještě, byť některé si vzal už v lednu, nejspíše ani částečně nesplatil, ani si neověřovala, zda už je neměl splácet. Při nízkém příjmu žalovaného byly podstatné nejen jeho výdaje na jeho další závazky ale i výdaje na bydlení, které nebyly žádným způsobem ověřovány.14. Pokud by žalobkyně přistupovala k uzavření smluv tak, jak jí ukládá § 86 ZosÚ, musela by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněna úvěr poskytnout.15. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení jistiny. Protože ta již byla v plné výši žalovaným uhrazena, není žaloba ani z části důvodná.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalovanému náklady v řízení nevznikly.