18 C 2/2026-34 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 64 800 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb v souvislosti s nájmem bytu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Skutečnosti uvedené v žalobě neučinil v řízení spornými.3. Soud podle § 115a o. s. ř. a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 6. 2020 smlouvu o nájmu bytu č. , Anonymizováno, (výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva). Na základě dodatků ke smlouvě byl nájem prodloužen až do 31. 7. 2025, přičemž od 1. 8. 2023 byly sjednány platby ve výši 15 000 Kč (nájemné) a 1 200 Kč (paušální platba za služby) (dodatky k nájemní smlouvě). Žalovaný se dostal do prodlení a byl vyzván k úhradě sjednaných plateb za měsíce březen až červen 2025 (předžalobní výzvy, potvrzení o odeslání).5. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Podle § 9 zákona č. 67/2013 Sb. částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.7. Žalobkyně v řízení prokázala vznik, obsah a trvání závazkového vztahu z nájmu bytu s žalovaným coby nájemcem za výše uvedené časové období. Žalovaný nijak nezpochybnil žalobní tvrzení, že žalobkyni neuhradil sjednané platby za měsíce březen až červen 2025 ve výši celkem 64 800 Kč (= 4 x 16 200 Kč), ani netvrdil, že by tato jeho povinnost byla splněna či zanikla z jiných důvodů. Uplatněný nárok je tedy co do základu důvodný, neboť k úhradě těchto částek se žalovaný smlouvu zavázal.8. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V čl. III. dodatku č. 4 si strany sjednaly, že splatnost sjednaných plateb je k 1. dni daného měsíce, nicméně dále si také sjednaly, že nedojde-li k zaplacení do 5 dnů po dni splatnosti, je nájemce povinen platit i příslušenství (úrok z prodlení). Tato dvě ujednání soud vyložil ve prospěch nájemce tak, že nárok na úrok z prodlení vzniká až uplynutím sjednané pětidenní lhůty, tedy počínaje 7. dnem v daném měsíci. Ve zbývajícím rozsahu byla proto žaloba co do úroku z prodlení (za předcházející období) zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. (neúspěch žalobkyně byl zcela nepatrný) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 418 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 592 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 800 Kč sestávající z částky 2 x 3 700 Kč (převzetí věci a žaloba) a z částky 1 850 Kč (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 600 Kč ve výši 2 226 Kč.