20 C 10/2026-14 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 4. 11. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 56 663,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 5. 6. 2014 Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše 200 000 Kč. Žalovaná tuto částku vyčerpala v celé výši a zavázala se úvěr splácet společně s úroky (10,40 % p.a.) prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 2 452 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena 26. 6. 2026. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením, proto žalobkyně úvěr ke dni 26. 11. 2024 zesplatnila. Žalobkyně rovněž nárokuje částku 1 800 Kč za odeslané upomínky a výzvy, dále poplatek za pojištění ve výši 242 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalované částku ve výši 56 663,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 985,14 Kč, úrok ve výši 10,40 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 54 621,90 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 614,41 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny a neuhrazených poplatků ve výši 56 663,90 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení. Úvěruschopnost žalované byla posouzena dle jejích příjmů a výdajů, žalobkyně vycházela z řádného dlouholetého splácení úvěru žalovanou.2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit (tzv. náhradní doručení, doručení fikcí je v tomto případě vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaná se nevyjádřila jak k textu podané žaloby (která jí byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinila v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění:Žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr až do výše 200 000 Kč, a to pro účely vlastního bydlení. Úvěr měl být úročen pevnou úrokovou sazbou 10,40 % p.a., RPSN činilo 12,57 %. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet vždy k 26. dni v měsíci po 2 452 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 26. 6. 2026. Žalobkyně byla oprávněna účtovat ceny za poplatky v případě prodlení žalované (upomínka po 300 Kč, výzva po 500 Kč). Žalovaná byla rovněž povinna hradit pojištění ve výši 121 Kč měsíčně. Smlouva byla datována dne 5. 6. 2014, podepsána smluvními stranami. Součástí byly listiny Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, Informace k pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů. Úvěrová smlouva byla uzavřena na základě Žádosti žalované, kde mimo jiné uvedla své osobní údaje a údaje o zaměstnavateli. Dopisem ze dne 28. 11. 2024 bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru, dlužná částka byla vyčíslována na 59 541,47 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2025 byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky a byla rovněž upozorněna na možné soudní řízení. Zaslání předžalobní upomínky bylo doloženo poštovním podacím archem. Poskytnutí částky 200 000 Kč žalobkyně prokázala výpisem z účtu žalované. Žalobkyně rovněž zaslala žalované upomínku a tři výzvy k zaplacení dluhu.5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovanou byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.), kdy smlouva upravovala splácení takto čerpaných prostředků. Žalovaná má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok (který představuje příjem plynoucí žalobkyni z poskytnutí peněžních prostředků). Rovněž i poplatky za odeslání upomínky a výzvy jsou soudem hodnoceny jako přiměřené. Bylo prokázáno, že výše dluhu žalované vůči žalobkyni dosáhla částky 56 663,90 Kč. Jelikož žalovaná řádně a včas nesplácela poskytnutý úvěr, dostala se do prodlení a žalobkyně byla tak oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy s tím, že závazek žalované se stal splatným v celém rozsahu. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení ani činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení i úrok z úvěru.6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smluvního závazku specifikovaného výše, a to spolu s příslušenstvím.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 267 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 10 140 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 350 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 450 Kč (za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu) a 21 % DPH ve výši 2 412,90 Kč, celkem tedy 16 169,90 Kč.