9 C 89/2025-18 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 19. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 720 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným postoupil na společnost , právnická osoba, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025, následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 11. 1. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka celkem 18 720 Kč. Žalovanému byly konkrétně poskytnuty částky ve výši 5 000 Kč (dne 11. 1. 2024), 10 000 Kč (dne 16. 1. 2024) a 3 720 Kč (dne 17. 1. 2024), a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení. Původní věřitel proto úvěr zesplatnil upomínkou ze dne 15. 4. 2024. Žalobkyně požaduje dlužnou částku 18 720 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaný ničeho neuhradil, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 720 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení.2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Původní věřitel , právnická osoba, . uzavřel dne 11. 1. 2024 s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 18 720 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Z Potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 11. 1. 2024 byla žalovanému převedena na účet č. , č. účtu, částka 5 000 Kč, dne 16. 1. 2024 částka 10 000 Kč a dne 17. 1. 2024 částky 1 000 Kč, 1 000 Kč a 1 720 Kč. Tato skutečnost byla rovněž ověřena ze zprávy , právnická osoba, . Aktivní legitimace žalobkyně byla doložena dvěma smlouvami o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne 2. 6. 2025. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní upomínky datované dne 2. 6. 2025.5. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Ve smyslu uvedených zákonných ustanovení má žalobkyně právo na to, co bylo plněno, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny. U smlouvy žalobkyně prokázala poskytnutí celkové částky 18 720 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho, je tedy povinen žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit částku 18 720 Kč.8. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele až na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.9. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu bezdůvodného obohacení.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 3x 400 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 315 Kč, celkem tedy 2 615 Kč.