19 C 190/2021-42 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 se žalobce domáhá proti žalovanému zaplacení žalované částky 7 448,17 Kč za situace, kdy mezi účastníky došlo k dohodě o uznání dluhu dne 15. 3. 2021. Na základě dohody se žalovaný zavázal uhradit žalobci žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách, neuhradil však ani první, ani druhou splátku, žalobce proto využil svého práva a nárok uplatněný vůči žalovanému zesplatnil ke dni 19. 7. 2021 a uložil žalovanému uhradit celou dlužnou částku ve výši 7 448,17 Kč do 27. 7. 2021 Ani v této poskytnuté lhůtě neuhradil žalovaný ničeho, žalobce proto vedle dlužné jistiny požadoval proto úrok z prodlení od 28. 7. 2021. 2. Po podání žaloby vzal žalobce žalobu zpět co do částky 3 985,21 Kč a příslušenství úroku z prodlení z této částky od 28. 7. 2021 do zaplacení. Soud proto v rozsahu této částky postupoval dále ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a v rozsahu této částky a příslušenství řízení zastavil. 3. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 4. Dále má soud na základě listinných důkazů obsažených ve spise prokázáno, že zbývající nárok žalobce je zcela důvodný. Žalovaný uznal dlužnou částku vůči žalobci co do důvodu i výše písemným prohlášením ze dne 15. 3. 2021, zavázal se částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Neuhradil však ani jedinou splátku a proto žalobce řádně postupoval, když dluh zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky, přičemž žalovanému poskytl dodatečnou lhůtu do 27. 7. 2021, ani v této lhůtě však žalovaný neuhradil ničeho. Svá tvrzení žalobce řádně prokázal písemnou dohodou ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2053 ze dne 15. 3. 2021, oznámením o zesplatnění ze dne 19. 7. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2021 včetně dokladu o doručování. Původ uznaného dluhu dále žalobce řádně doložil smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalovaným jako dlužníkem a věřitelem [právnická osoba], [IČO], včetně dokladu o poskytnutí půjčky ve výši 3 000 Kč, předsmluvními informacemi o spotřebitelském úvěru a smlouvou o postoupení této původní pohledávky na žalobce. Žalobce tak svůj nárok co do zbývající žalované částky 3 462,96 Kč s příslušenstvím prokázal a soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2053 občanského zákoníku a dále k úhradě příslušenství úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když ani do dne 27. 7. 2021 žalovaný na uvedenou pohledávku žalobce neuhradil ničeho a od 28. 7. 2021 je v prodlení. 5. Pokud jde o náklady řízení, žalobce ani žalovaný ve věci nemají převažující úspěch ve věci, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když zpětvzetí žaloby v rozsahu převyšujícího 50 % původní žalované částky soud posoudil ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a jde tedy z procesního hlediska k tíži žalobce.