112 C 15/2017-119 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobce se vůči původně žalovanému (právnímu předchůdci současných žalovaných) domáhá zaplacení částky 133.000 Kč s příslušenstvím od 2. 3. 2017. Skutkově tvrdí, že je vlastníkem ideálního podílu [číslo] na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]: pozemek [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [adresa původního účastníka], a pozemek p. [číslo] zahrada. Žalovaný jako spoluvlastník užívá předmětný dům a pozemky v celém rozsahu a tím se obohacuje na úkor žalobce. Podle odborného vyjádření činí obvyklé nájemné v daném místě a čase částku 5.000 Kč měsíčně, z toho 14/20 je částka 3.500 Kč měsíčně. Této částky se domáhá za 38 měsíců od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2017. Žalovaný přes výzvu ničeho nezaplatil. 2. Původní žalovaný v průběhu řízení zemřel a usnesením, které nabylo právní moci dne 14. 5. 2021, okresní soud rozhodl, že v řízení bude pokračovat s nezletilými dětmi původního žalovaného, které připadají v úvahu coby dědicové. Matka dětí jako jejich zákonná zástupkyně se k návrhu nevyjádřila. 3. Původní žalovaný se vyjádřil tak, že jako spoluvlastník má právo užívat celou věc, tuto užívá i se svou družkou a svými dětmi. Pokud užívá nemovitost nad rámec svého podílu, činí tak v nejlepším úmyslu, aby tuto udržoval a spravoval. 4. Původní žalovaný jako účastník řízení popsal dispozici domu, který má v přízemí tři místnosti a příslušenství, v patře je jedna místnost, dům je podsklepený. Jako rodina užívají celý„ spodek“, v patře mají skříně, oblečení, různé náhradní díly a podobně. Ještě před výkonem trestu předával žalobci klíče. 5. Družka původního žalovaného, matka nezletilých dětí, jako svědkyně uvedla, že od roku 2009 bydlí rodina v domě sama, užívají celé patro, ve sklepě mají dřevo a uhlí, na půdě mají nábytek. Žalobci předávala klíče. 6. Svědek [jméno] [příjmení], soused žalovaného, popsal dům, ve kterém bydlí žalovaný s přítelkyní a dvěma dětmi. Užívají také zahradu. Neviděl předávání klíčů žalobci. 7. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jednala s družkou původního žalovaného, ví, že mezi ní a žalobcem byly dlouhodobě spory. Podle ní dům užívala paní [příjmení] s dětmi. Její partner byl ve výkonu trestu. 8. U jednání dne 11. 3. 2019 bylo konstatováno, že mezi účastníky je nesporné, že dům i se zahradou užívá žalovaný se svou rodinou. 9. Z listinných důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že označené nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Valašské Meziříčí na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. V rozhodném období byl zapsán žalobce jako podílový spoluvlastník ve výši [číslo], původní žalovaný ve výši [číslo]. Podíl ve výši [číslo] měl ještě [jméno] [celé jméno původního účastníka] ve stejné výši [číslo] [jméno] [celé jméno žalované]. Žalobce vyzýval žalovaného k předání klíčů dne 29. 7. 2010. Realitní kancelář [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] vydala dne 28. 8. 2017 odborné vyjádření o obvyklé částce, která by představovala nájemné domu s pozemky v daném místě a čase a je uvedena částka 5.000 Kč měsíčně plus energie. Dne 2. 3. 2017 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 133.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení před podáním žaloby, tato výzva byla původnímu žalovanému doručena dne 15. 3. 2017 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, z výzvy k předání klíčů, odborného posouzení nájmu nemovitých věcí a z výzvy před podáním žaloby včetně doručenky). 10. I když žalobce k prokázání výše svého nároku navrhoval znalecký posudek, soud upustil od vypracování znaleckého posudku z důvodu hospodárnosti řízení. Soud ve věci ustanovil znalce usnesením ze dne 2. 4. 2019. Tento znalec znalecký posudek nevypracoval vzhledem ke svým zdravotním problémům a v mezidobí dne 29. 8. 2019 původní žalovaný zemřel. Řízení u okresního soudu bylo usnesením ze dne 26. 11. 2019 přerušeno kvůli řízení o pozůstalosti po původním žalovaném. Dne 8. 2. 2021 Okresní soud v Šumperku udělil souhlas s nakládáním se jměním nezletilých dětí [jméno] a [celé jméno žalovaného], kteří připadají v úvahu jako jediní dědicové po zemřelém [celé jméno původního účastníka], v rámci pozůstalostního řízení. Vzhledem k nákladům, které by si vyžádalo vypracování znaleckého posudku, kdy navíc by se hodnotilo období mnoha let zpět, a v neposlední řadě i k tomu, že je třeba toto řízení ukončit, neboť je stále přerušeno dědické řízení a nezletilé děti, tedy dědicové, nemohou nabýt svůj podíl, neboť notářka čeká na rozhodnutí v předmětné věci, zda dědictví bude či nebude předluženo, soud při rozhodování vychází právě z odborného posouzení. Částka, kterou označila realitní kancelář, se soudu jeví jako přiměřená a odpovídá rozhodovací praxi. 11. Po stránce skutkové má okresní soud za prokázané, že žalovaný a jeho rodina zcela užívali předmětné nemovité věci, jejichž spoluvlastníkem ve výši ideální [číslo] byl žalobce. Žalovaný byl spoluvlastníkem pouze podílu ve výši [číslo], užíval tedy nemovitou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a tím se bezdůvodně obohatil. Neobstojí jeho vyjádření, že tak činil v dobré víře a v dobrém úmyslu a že byl přesvědčen, že může nemovitost užívat i nad rámec svého podílu. Neobstojí ani tvrzení, že žalobci předával on či jeho družka klíče, neboť tato skutečnost nemá na posouzení bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žádný význam. 12. Po právní stránce má žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 13. Podle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 14. Podstata spoluvlastnictví tak spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků věci se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví k věci v rozsahu, jenž odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu (viz komentář k občanskému zákoníku k § 1117 o.z., Beck – online). 15. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2018, sp.zn. 28 Cdo 4018/2017 je popsána problematika podílového spoluvlastníka, který nad rámec svého spoluvlastnického podílu užíval nemovité věci. Nejvyšší soud odkázal na ustálenou judikaturu, že pokud spoluvlastník užívá bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, dohody spoluvlastníků nebo rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním rozhojnila jeho majetková sféra, podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Odkázal také na rozsudek ze dne 10. 10. 2012, sp.zn. 31 Cdo 503/2011, usnesení ze dne 17. 12. 2014, sp.zn. 22 Cdo 2512/2014, usnesení ze dne 19. 2. 2015, sp.zn. 28 Cdo 4162/2014, rozsudek ze dne 15. 3. 2017, sp.zn. 22 Cdo 1365/2015, které jsou aplikovatelné i na užívání společné věci bez právního důvodu nad rámec spoluvlastnického podílu po 1. 1. 2014 Nejvyšší soud uvedl, že je bez významu, kdo měl iniciovat jednání ohledně způsobu využití společného objektu. 16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2999 odst. 1 věta první o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 19. Žaloba je převážně důvodná, a to co do částky 99.581 Kč s úrokem z prodlení od 23. 3. 2017 do zaplacení a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 20. Okresní soud shora uvedl, proč vycházel z odborného vyjádření realitní kanceláře, která uvedla částku 5.000 Kč měsíčně jako obvyklou cenu nájemného v daném místě a čase za srovnatelnou nemovitost. Spoluvlastnickému podílu žalobce [číslo] odpovídá částka 3.500 Kč měsíčně. Tato částka byla žalobci přiznána za období od 18. 10. 2014 do 28. 2. 2017 (28 měsíců x 3.500 Kč = 98.000 Kč a 14 dnů v měsíci říjen 2014 = 1.581 Kč). Žalovaný vznesl námitku promlčení nároku, která je důvodná za období od 1. 1. 2014 do 17. 10. 2014, neboť žaloba byla okresnímu soudu doručena dne 18. 10. 2017 Čas plnění je upraven v ustanovení § 1958 o.z. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení do 7 dnů od doručení výzvy, která mu byla doručena dne 15. 3. 2017, lhůta pro zaplacení skončila 22. 3. 2017 a od 23. 3. 2017 byl původní žalovaný v prodlení. 21. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 150 o.s.ř. Soud použil toto výjimečné ustanovení právě s ohledem na to, že současnými žalovanými jsou nezletilé děti, které jsou nemajetné, a soud u nich shledává podmínky pro osvobození od soudních poplatků. 22. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Z rozpočtových prostředků státu byla vyplacena částka 26.409 Kč. Žalobce měl neúspěch ve výši 25 %, zaplatí státu částku 6.602,25 Kč, která představuje 25 % celkových ná