19 C 106/2021-17 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 7. 2021 se žalobkyně domáhá proti žalovaným zdržet se jednání bránícího žalobkyni v průjezdu a průchodu přes parcelu [číslo] v [katastrální uzemí], odstranění překážky, které brání žalobkyni v průjezdu a průchodu před pozemkovou parcelu [číslo] v [katastrální uzemí] a na své náklady uvést komunikaci vedoucí po pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] v předešlý stav. V žalobě tvrdí, že žalobkyně je spoluvlastníkem pozemků v [katastrální uzemí], mimo jiné pozemkové parcely [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky parcely [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobkyně k přístupu ke svému pozemku parcela [číslo] užívá zpevněnou komunikaci, která vede po pozemku parc. [číslo] ve spoluvlastnictví žalovaných. Tvrdí, že komunikace byla vybudována a částečně zpevněna obci [obec] již před několika desetiletími a jedinou zpevněnou přístupovou cestou k pozemkům žalobkyně. Žalovaní dne 9. 7. 2021 vykopali na předmětné komunikaci několik děr širokých cca 50 cm, hlubokých cca 50 cm, do kterých zasadili dřevěné trámy cca 2 m vysoké, čímž znemožnili žalobkyni příjezd motorovým vozidlem k jejím nemovitostem a ohrozili bezpečnou pěší chůzi po předmětné komunikaci. Zasáhli tedy svévolně do existujícího pokojného stavu a žalobkyně proto se žalobou domáhá poskytnutí právní ochrany předmětnou žalobou s tím, že žalobkyně věc do budoucna hodlá řešit zřízením věcného břemene chůze a jízdy po předmětném pozemku v její prospěch. 2. Žalobkyně k žalobě doložila zaměření zpracované Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 9. 7. 2021, fotografii, z níž je zřejmé, že na travnaté ploše jsou tzv. vyježděny stopy po vozidle tzv. koleje směřující k blíže neurčené nemovitosti, před níž stojí motorové vozidlo. V místě uvedených kolejí v travnatém porostu jsou osazeny 4 různorodé tyče v jámách, přičemž se jedná minimálně ve dvou případech o tyče, resp. větve stromu. Na druhé předložené fotografii je shodné místo s již zabetonovanými sloupky. Žalobkyně dále doložila sjetinu z nahlížení do katastru nemovitostí, jíž prokazuje své vlastnické právo, mimo jiné k pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí] a shodně informaci o pozemku [parcelní číslo], jehož vlastníky jsou žalovaná a žalovaný. Z informací o pozemku je dále zřejmé, že na parcele [číslo] vázne zástavní právo smluvní, je evidována jako pozemek zemědělského půdního fondu rozsáhlé chráněné území, jiné zápisy evidovány nejsou. Žádné další důkazy k žalobě žalobkyně nepředložila ani nenavrhla. 3. Podle ustanovení § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby, jednání není třeba nařizovat. 4. Podle ustanovení § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 5. Podle ustanovení § 180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením. 6. Podle ustanovení § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 7. Soud na základě předložených listinných důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud především v tomto směru poukazuje na skutečnost, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že jí svědčí právo držby, tedy právo spočívající v užívání přístupové komunikace, která se dle jejího tvrzení nachází na pozemkové parcele ve vlastnictví žalovaných, tedy pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobkyně odkazuje na geometrický plán zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], z něhož však tato skutečnost sama o sobě nevyplývá. Tvrzení žalobkyně neprokazují ani fotografie. Z nich je zřejmé toliko, že se jedná o zatravněnou plochu s tzv. vyježděnými kolejemi. Soud z předložených důkazů nemůže objektivně dovodit, že se jedná o zpevněnou komunikaci, nadto jedinou komunikaci sloužící pro účely přístupu k nemovitosti žalobkyně. Zvláště za situace, když žalobkyně v žalobě tvrdí, že se jedná o jedinou přístupovou komunikaci, nadto zpevněnou v minulosti samotnou obcí [obec], tuto skutečnost však žádným způsobem neprokazuje. Z dalších předložených listinných důkazů, zejména pak z informací o pozemku vyplývá, že předmětná pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí], je vedena jako zemědělský půdní fond rozsáhlé chráněné území, bez omezení ve prospěch tvrzené existence přístupové komunikace. Žalobkyně tedy při podání žaloby neprokázala jednu ze základních podmínek ve smyslu ustanovení § 178 o. s. ř., kdy není prokázáno, že jí svědčí držba, tedy právo užívat část parcely [číslo] ve spoluvlastnictví žalovaných a proto soud v tomto směru žalobu jako zcela nedůvodnou ve všech bodech žaloby zamítl. 8. Žalovaným v souvislosti s podanou žalobou nevznikly prokazatelně náklady řízení, soud proto rozhodl s ohledem na výsledek řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.