112 C 9/2021-67 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 8. 12. 2021 domáhá po žalovaných zaplacení částky 75.081 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 3. 2021 do zaplacení, částky 20.630,40 Kč coby smluvní pokuty, kapitalizovaného úroku ve výši 2.732,40 Kč (67,41 % p.a. z částky 63.300,27 Kč od 2. 3. 2021 do 25. 3. 2021) a úroku ve výši 8,25 % p.a. z částky 63.300,27 Kč za dobu od 26. 3. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 2. 3. 2021 dosáhne částky 300.038 Kč. Skutkově tvrdí, že mezi účastníky byla dne 6. 8. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovaným úvěr ve výši 86.000 Kč za úrok ve výši 92,68 % ročně, který se žalované zavázaly zaplatit žalobkyni ve 48 měsíčních splátkách po 5.209 Kč počínaje měsícem září 2018. K posouzení úvěruschopnosti žalovaných žalobkyně tvrdila, že tato byla ověřena na základě informací získaných od žalovaných, v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména se jednalo o doklady o příjmech a prohlášení žalovaných. Takto bylo zjištěno, že volné zdroje žalovaných ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované č. 1 v databázích SOLUS a NRKI. Na základě těchto údajů a provedeného scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru s tím, že dále bylo prověřeno, že žalované nebyly v době žádosti evidovány v insolvenčním rejstříku, neměly u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklady totožnosti žalovaných nebyly evidovány jako neplatné a zaměstnavatel žalovaných nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, kdy současně obchodník jednající se žalovanými doporučil úvěr ke schválení. Úvěr byl žalovaným vyplacen dne 14. 8. 2018. Žalované neplnily řádně podmínky smlouvy a zaplatily pouze 140.644 Kč, a to v období od září 2018 do listopadu 2020. Takto vzniklo žalobkyni v souladu s čl. 6 smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč za prodlení v délce 30 dnů s úhradou splátek č. 28, 29 i právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaných v celkové výši 400 Kč za prodlení v délce 15 dnů u totožných splátek. V důsledku prodlení delšího než 65 dnů pak vzniklo žalobkyni také právo sjednané v čl. 6 smlouvy na zesplatnění úvěru, což žalobkyně realizovala k datu 28. 2. 2021. Po zesplatnění se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny ve výši 73.683,14 Kč, kterou byly žalované povinny zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle čl. 6 měla žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ke dni zesplatnění za každý den prodlení, tj. od 2. 3. 2021 do zaplacení. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá po žalovaných úhrady částky 73.683,14 Kč (zbývající dlužná původní jistina ve výši 63.300,27 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 10.382,87 Kč), částky 998 Kč (smluvní pokuta), částky 400 Kč (náhrada nákladů), částky 20.630,40 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 73.683,14 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, resp. žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby), úroku v kapitalizované a v procentní podobě. Před podáním žaloby byly žalované vyzvány k zaplacení. 2. Žalované se ve věci nevyjádřily. K nařízenému jednání se účastnice nedostavily. 3. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru je datována dnem 6. 8. 2018. Je v ní uvedeno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 coby klientem a žalovanou č. 2 coby spoluúčastníkem. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 86.000 Kč a celková částka, kterou je klient povinen zaplatit činí 250.032 Kč s tím, že bude zaplacena ve 48 měsíčních splátkách po 5.209 Kč. Je zde uvedena úroková sazba 92,68 % a RPSN 92,68 %. V bodě 6 se účastnice dohodly na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Před uzavřením smlouvy byl vyplněn předsmluvní formulář a ke smlouvě je přiložen předpis splátek. Úvěr byl vyplacen na účet žalované č. 1 dne 14. 8. 2018 (zjištěno z předsmluvního formuláře, ze smlouvy se splátkovým kalendářem a dokladu o vyplacení úvěru). 4. Dnem 6. 8. 2018 je datováno prohlášení klientů, že se seznámili s informacemi. V kartě hodnocení klienta je uveden důchod ve výši 16.900 Kč coby příjem a jsou uvedeny celkové výdaje ve výši 9.462 Kč (životní minimum 3.410 Kč, splátky [právnická osoba] ve výši 4.372 Kč, bydlení 1.680 Kč). Náklady na dopravu, kurzy, záliby apod. jsou uvedeny ve výši 0 Kč. U spoluúčastníka je uveden zaměstnavatel, mzda 18.000 Kč, výdaje ve výši 5.090 Kč (životní minimum 3.410 Kč, bydlení 1.680 Kč). Náklady na dopravu, kurzy, záliby apod. jsou uvedeny ve výši 0 Kč. V kartě je poznámka, že je zde souběh s číslem smlouvy [číslo]. Nejsou zaškrtnuty žádné doklady, je zde poznámka„ inkaso nedoloženo“. Žalobkyně doložila výplatní doklad žalované č. 2 za červen a červenec 2018, ve kterých je uveden čistý příjem ve výši 17.834 Kč a 18.574 Kč, pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Dále je zde oznámení o důchodu žalované č. 1 ve výši 16.935 Kč. Byla provedena lustrace na jméno žalované č. 1 v registru SOLUS. Za žalobkyni byl úvěr schválen a žalované č. 1 bylo schválení úvěru oznámeno dne 15. 8. 2018 (zjištěno z karty hodnocení klienta, výplatních dokladů, pracovní smlouvy, oznámení o výši důchodu, z výpisu lustrace, z oznámení o schválení úvěru). 5. Žalované byly vyzvány k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru výzvou ze dne 25. 1. 2021 a 25. 2. 2021, dne 28. 2. 2021 jim bylo oznámeno zesplatnění úvěru. Před podáním žaloby byly žalované vyzvány k zaplacení dne 16. 11. 2021, téhož dne byly předžalobní výzvy předány k poštovní přepravě (zjištěno z výzev, podacího archu). 6. Jako nadbytečný důkaz, který soud neprovedl, je vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018 s přílohou. 7. Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně na základě smlouvy ze dne 6. 8. 2018 poskytla žalované č. 1 na její bankovní účet úvěr ve výši 86.000 Kč, žalovaná č. 2 smlouvu podepsala jako spoludlužník, obě se zavázaly zaplatit celkem částku 250.032 Kč. Žalované zaplatily částku 140.644 Kč. 8. Byla uzavřena smlouva o úvěru (podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky). S ohledem na okolnost, že smlouvu uzavřely žalované jako fyzické osoby a že se zavázaly kromě jistiny vrátit úroky i poplatek, je nepochybné, že mezi stranami se jedná o spotřebitelský úvěr a že předmětem podnikání žalobkyně je právě poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalované měly ve vztahu ze smlouvy postavení spotřebitele, a proto vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku o tomto smluvní typu dopadají na tento závazek také ustanovení § 1810 a následujících o.z., která regulují spotřebitelské smlouvy a ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 9. Žalobkyně jako věřitelka byla podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinna zjišťovat úvěruschopnost žalovaných. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky, navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. Také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském se musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. 10. Žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaných jako spotřebitele, jak vyplývá již ze samotných tvrzení žalobkyně. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení jeho sc