18 C 110/2022-26 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 416,93 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu účastnické smlouvy. Žalovaný podle žalobkyně porušoval své povinnosti ze smlouvy (neuhradil sjednanou cenu), a proto žalobkyně smlouvu ukončila výpovědí. Žalovaný dále čerpal tzv. podmíněnou slevu, jejíhož doplacení se žalobkyně rovněž domáhá. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil spornými. 3. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva dne 16. 11. 2020. Vymáhána je částka představující nikoli samotnou úhradu za poskytnuté služby elektronických komunikací, nýbrž cena za služby třetích stran a doplatek tzv. podmíněné slevy za koncové zařízení, a proto soud činí závěr o tom, že je v této věci založena jeho pravomoc a příslušnost. 5. V posuzovaném případě žalobkyně prokázala vznik, trvání i obsah závazkového vztahu (účastnické smlouvy), přičemž obsah doložených důkazů odpovídá žalobním tvrzením. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky a ceník služeb, které blíže upravovaly práva a povinnosti smluvních stran, přičemž závazky ze smlouvy jsou platné co do sjednaných služeb i úplaty za ně. Ve smlouvě byla sjednána i sleva na koncové zařízení ve výši 2 000 Kč pro případ, že bude mj. dodržena doba trvání smlouvy v délce 24 měsíců. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému využití platebních služeb (m-platba) ve výši 4 866,92 Kč. Z důvodu porušování smlouvy žalovaným žalobkyně poté smlouvu dne 18. 2. 2021 písemně vypověděla a vyúčtovala žalovanému rovněž sjednanou podmíněnou slevu 2 000 Kč. Žalovaný byl k plnění upomínán i výzvou právní zástupkyně žalobkyně. 6. Na základě výše uvedeného je jako důvodný hodnocen požadavek na zaplacení ceny za poskytnuté služby třetích stran, kdy z doložených vyúčtování plyne, že služby byly žalovanému poskytnuty a následně vyúčtovány (dokonce ve větším rozsahu než je uplatněno žalobou), přičemž žalovaný neprokázal, že by danou částku uhradil, resp. že by jeho povinnost k úhradě zanikla jiným způsobem. 7. Co se týče požadavku na doplatek podmíněné slevy, soud takové ujednání hodnotí podle jeho obsahu jako ujednání o smluvní pokutě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 31 Cdo 2674/2014:„ Ujednání ve znění:„ V případě, že nebude dodržena splatnost faktury vycházející ze smluvních podmínek, bude dofakturována částka poskytnuté slevy k plné úhradě inzerce,“ je dostatečně určitým ujednáním o smluvní pokutě.“ nebo„ z právní úpravy ohledně rozvazovací podmínky vyplývá, že při naplnění rozvazovací podmínky podle § 36 obč. zák. nastává zánik právních účinků smlouvy bez dalšího (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3137/2013, veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz). V daném případě však nezaplacením dohodnuté ceny ve sjednaném termínu nenastává zánik právních účinků smlouvy, zánik povinnosti zaplatit sjednanou cenu ve výši nižší o poskytnutou slevu z ceny. Naopak nezaplacením ceny s poskytnutou slevou z ceny ve sjednaném termínu, tedy porušením smluvní povinnosti zaplatit dohodnutou cenu ve sjednaném termínu, nastává právo oprávněného, aby po povinném požadoval úhradu sankce ve výši poskytnuté slevy z ceny.“). Vůle účastníků směřovala podle soudu k tomu, že pokud budou splněny sjednané podmínky, nebude žalovaný sankcionován„ doplatkem“ ve výši rovnající se poskytnuté slevě. Jde tedy o platné ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 o. z. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019:„ Ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení povinnosti na další právní skutečnost, kterou je odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem, není zakázáno.“), přičemž její výši neshledává soud s ohledem na okolnosti sjednání smlouvy a obsah smluvní dokumentace za nepřiměřenou, a i tento nárok byl tedy uplatněn důvodně. 8. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při aplikaci § 14b advokátního tarifu. Procesně úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění), 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč.