11 C 113/2018-42 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se svou žalobou původně domáhala zaplacení pohledávky ve výši 36 846 Kč (sestávající z aktuální dlužné nové jistiny úvěru ve výši 34 848,20 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1. Smlouvy ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. Smlouvy ve výši 1 000 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 846 Kč ve výši 9 % ročně od 6. 11. 2018 do zaplacení. Dále se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 588,95 Kč dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou a to od 3. 7. 2018 do data podání žaloby, tj. do 6. 11. 2018. Rovněž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a. z částky 29 581,42 Kč od 3. 7. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 3. 7. 2018 dosáhne částky 129 024 Kč. Žalobkyně dále žádala zaplacení náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (označována také jako „Smlouva“), kterou žalovaná podepsala 2. 11. 2017, a na základě níž byl žalované poskytnut na účet uvedený ve Smlouvě úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru sjednaného ve Smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 158,18 % p.a. splácet ve 42 měsíčních splátkách ve výši 2 560 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosincem 2017. Schopnost žalované úvěr řádně hradit byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, ze kterých vyplynulo, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázi SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Po zhodnocení těchto informací byl proveden tzv. scoring klienta, tj. interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka, na jehož základě bylo rozhodnuto o poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaná nebyla v době uzavření smlouvy evidována v insolvenčním rejstříku a neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly uhrazeny pouze částky 2 560 Kč dne 12. 1. 2018, 2 560 Kč dne 29. 1. 2018, 2 560 Kč dne 14. 3. 2018 a 2 560 Kč dne 12. 4. 2018, tj. celkem 10 240 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 5 splatné dne 25. 4. 2018. K datu 1. 7. 2018 tak došlo v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. Smlouvy. Podle bodu 6.4. Smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru a tuto novou jistinu ve výši 36 848,20 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále po žalované žádala zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč dle bodu 6.1. Smlouvy, dle které měla žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 5 a 6, u kterých se ocitla žalovaná v prodlení o délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalované žalobkyni vzniklo dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. Smlouvy, které žalobkyně požadovala po žalované v celkové výši 1 000 Kč. Dle smlouvy, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Stalo se tak u splátek č. 1, 3, 4, 5 a 6. Dle bodu 6.5. Smlouvy si strany sjednaly, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 3. 7. 2018 až do úplného zaplacení. Jednalo se tedy o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 36 848,20 Kč od 3. 7. 2018 do 30. 8. 2018 ve výši 2 174,15 Kč, o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 35 848,20 Kč od 31. 8. 2018 do 27. 9. 2018, ve výši 1 003,80 Kč, o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 35 348,20 Kč od 28. 9. 2018 do 31. 10. 2018 ve výši 1 201,90 Kč a o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 34 848,20 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení. Žalobkyně však požadovala tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tj. ve výši 4 588,95 Kč. Ke všem těmto nárokům žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, avšak až od data vyhotovení žaloby, tj. od 6. 11. 2018 do zaplacení. Dále žalobkyně po žalované požadovala úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 29 581,42 Kč ode dne 3. 7. 2018 do zaplacení, a to pouze v nominální roční úrokové sazbě 98,7 % p.a. a nikoliv dle sazby sjednané ve Smlouvě ve výši 158,18 % p.a., navíc maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 3. 7. 2018 dosáhne částky 129 024 Kč. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny následující částky žalovanou: částka ve výši 1 000 Kč dne 30. 8. 2018, částka ve výši 500 Kč dne 27. 9. 2018 a částka ve výši 500 Kč dne 31. 10. 2018, tj. 2 000 Kč.2. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 21. 5. 2019 využila svého dispozičního oprávnění a vzala žalobu částečně zpět pro částku 18 200 Kč s příslušenstvím poté, co žalovaná uhradila celkem 7x částku ve výši 2 600 Kč a to dne 27. 11. 2018, 28. 12. 2018, 28. 1. 2019, 28. 2. 2019, 25. 3. 2019, 24. 4. 2019 a dne 6. 5. 2019, celkem tedy 18 200 Kč. Žalobkyně požadovala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 646 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 36 846 Kč od 6. 11. 2018 do 27. 11. 2018, z částky 34 246 Kč za dobu od 28. 11. 2018 do 28. 12. 2018, z částky 31 646 Kč za dobu od 29. 12. 2018 do 28. 1. 2019, z částky 29 046 Kč za dobu od 29. 1. 2019 do 28. 2. 2019, z částky 26 446 Kč za dobu od 1. 3. 2019 do 25. 3. 2019, z částky 23 846 Kč za dobu od 26. 3. 2019 do 24. 4. 2019, z částky 21 246 Kč za dobu od 25. 4. 2019 do 16. 5. 2019 a z částky 18 646 Kč za dobu od 17. 5. 2019 do zaplacení, dále se domáhala zaplacení částky 4 588,95 Kč a nakonec žádala zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 3. 7. 2018 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a. z částky 29 581,42 Kč od 3. 7. 2019 do 28. 1. 2019, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a. z částky 27 048,20 Kč od 29. 1. 2019 do 28. 2. 2019, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a. z částky 24 448,20 Kč od 1. 3. 2019 do 25. 3. 2019, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a. z částky 21 848,20 Kč od 26. 3. 2019 do 24. 4. 2019, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a. z částky 19 248,20 Kč od 25. 4. 2019 do 16. 5. 2019, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 98,7 % p.a. z částky 16 648,20 Kč od 17. 5. 2019 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 3. 7. 2018 dosáhne částky 129 024 Kč.3. K výzvě soudu žalobkyně u jednání konaného ve věci dne 23. 5. 2019 doplnila tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalované v registru NRKI, když uvedla, že žalovaná vykazovala kód příznaku 16.4. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že si je vědoma svého závazku vůči žalobkyni, avšak nesouhlasila s tak vysokými úroky, které byly ve smlouvě sjednány, resp. které po ní žalobkyně požadovala. Zdály se jí přehnané, navíc až později měla být seznámena s tím, že jí je úrok každý den navyšován o 100 Kč a další úrok o 60 Kč, což jí předtím nikdo neřekl. Sdělila, že skutečnost, jakým způsobem se částka navyšuje o vysoké úroky, ani nepokryje částku úvěru a měla za to, že i penále jsou příliš vysoké. K věci dále sdělila, že nikdy více by si již takto finanční prostředky nepůjčila, neboť ji to dostalo na úplné dno. Sama se tehdy divila, když smlouvu s žalobkyní uzavírala, že jí úvěr poskytli, když u nich měla další dva úvěry, s jejichž splácením měla problémy. Navíc měla v té době další úvěr i u jiné společnosti, než u žalobkyně. Žalobkyni pouze dokládala potvrzení o příjmech a pracovní smlouvu, kterou měla uzavřenu na dobu určitou, nic dalšího. Příjmy měla pouze z pracovní smlouvy a bydlela u rodičů. Smlouvu uzavírala z důvodu, že potřebovala zaplatit jiný dluh. O úrokové míře se s žalobkyní vůbec nebavila, k tomuto se nemohla nijak vyjádřit. Přistoupila tehdy na takové podmínky, protože potřebovala hradit jiný dluh. Žalovaná měla za to, že úrok je příliš vysoký a není v pořádku, že poté, co splácí, se dlužná částka nemění.5. Z listinných důkazů – smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi