10 C 49/2021-57 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 2 549 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené elektronicky mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], na základě které byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta částka 2 000 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem 549 Kč do [datum]. Co do zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla toliko obecné sdělení, v jakém rejstříku byl žalovaný lustrován s tím, že poskytovatel úvěru dospěl k závěru o solventnosti žalovaného. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. [Sdělením banky], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], který byl založen [datum] pro žalovaného, byl zrušen [datum]. Jedinou osobou s dispozičním oprávněním k tomuto účtu byl žalovaný. Z výpisu za období 6 – 12/2016 z tohoto bankovního účtu soud zjistil, že dne [datum] byla ve prospěch tohoto účtu připsána částka 2 000 Kč od [právnická osoba], zároveň však soud zjistil, že konečný měsíční zůstatek na bankovním účtu byl vždy záporný (tedy v mínusu, peněžní prostředky na účtu byly přečerpány), a žalovaný pravidelně splácel na několik úvěrů, zároveň si opakovaně obstarával peněžní prostředky prostřednictvím úvěrů od nebankovních poskytovatelů úvěrů (lze uvést [právnická osoba], dne [datum], [právnická osoba], dne [datum], [právnická osoba], dne [datum], [právnická osoba], dne [datum], [právnická osoba], dne [datum], [právnická osoba], dne [datum], [právnická osoba], dne [datum], [anonymizováno] [právnická osoba], dne [datum], atd.). K výzvě soudu žalobkyně sdělila, jakým způsobem obecně její právní předchůdce ověřoval úvěruschopnost úvěrovaných, nesdělila žádné konkrétní informace ve vztahu k žalovanému, už vůbec ke splnění této zákonné povinnosti ničeho nedoložila. Žalobkyně doložila k žalobě výtisk smlouvy o zápůjčce, kde je v záhlaví žalovaný identifikován jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem, avšak v místě podpisu klienta se nenachází podpis, ani kód či jiný způsob identifikace při distančním způsobu uzavírání takové smlouvy, dále doložila všeobecné obchodní podmínky vztahující se k této smlouvě, avšak na výzvu soudu, jakým způsobem bylo při uzavírání smlouvy zajištěno zjištění, že žalovaný se smlouvou projevuje souhlas, když samotná smlouva neobsahuje v místě podpisu ani kód či jiný způsob identifikace při distančním způsobu uzavírání těchto smluv, žalobkyně nereagovala. Proto soud doložené výtisky tvrzených elektronických ujednání nepovažoval pro posouzení žalované částky relevantní, resp. nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření tohoto ujednání mezi žalovaným a [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela [právnická osoba], a žalobkyně, byla postoupena žalovaná pohledávka na žalobkyni (v příloze smlouvy je uvedena tato pohledávka na straně 38 pdf souboru, na řádku [číslo]), postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a dalším dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). 4. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně poskytl bezhotovostně žalovanému dne [datum] částku 2 000 Kč, aniž by pro to byl dán platný právní důvod, a na straně žalovaného se tak jedná o bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.), k jehož vydání je žalovaný povinen, a to včetně zákonného úroku z prodlení ode dne požadovaného žalobkyní, tj. ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně neprokázala, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru (ve smyslu § 2395 an. o. z.), dle které by byl oprávněný požadavek 549 Kč na poplatku za úvěr. Proto soud žalobu pro částku 549 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 549 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 78 %, v rozsahu 22 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 56 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 200 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 1 489 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 834 Kč (56 % z 1 489 Kč). 6. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.