12 C 44/2020-45 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemku v k.ú. [obec]. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemenu na tomto pozemku a dohodli se, že smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřou nejpozději do 12 měsíců od dokončení stavby – zařízení distribuční soustavy„ [obec], [ulice], st. úprava NN body [číslo]“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne 5. 11. 2018. Žalovaný na opakované výzvy k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene nereagoval. 2. [právnická osoba], [IČO], od [datum] změnila název obchodní firmy a sídlo na [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobkyně], [část obce]. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ustanovení § 1785 občanského zákoníku, smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem 5. Podle ustanovení § 1786 občanského zákoníku, zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 6. Podle ustanovení § 1787 odst. 1,2 občanského zákoníku, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 7. Podle ustanovení § 1788 odst. 2 občanského zákoníku, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. 8. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č.: [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se žalovaný jako„ budoucí povinný“ a žalobkyně dohodli, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], [ulice], st. úprava NN body [číslo]“ uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene. Věcné břemeno bude uzavřeno za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN, skříň SS100 na pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec], který je ve vlastnictví žalovaného. Dle čl. III. smlouvy o smlouvě budoucí bude věcné břemeno zřízeno jako časově neomezené a bude zřízeno za úplatu ve výši 2 000 Kč, přičemž průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen geometrickým plánem, který se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (nebo její dokončené části) vyplývá, že dne 5. 11. 2018 došlo k dokončení stavby„ [obec], [ulice], st. úprava NN, body [číslo]“ a jejímu převzetí. Z čestného prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu o VB ze dne [datum] vyplývá, že se [právnická osoba] pokusila s žalovaným uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, kdy mu dne 4. 6. 2019 odeslala smlouvu k podpisu a dne 25. 7. 2019 odeslala urgenci s dodejkou, jelikož nebylo možné smlouvu s žalovaným uzavřít, byla věc předána na právní oddělení žalobkyně. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [okres] na [list vlastnictví] vyplývá, že vlastníkem pozemku parcelní [číslo] k.ú. [obec], je žalovaný. Z předžalobní výzvy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 24. 9. 2019, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [obec]. 9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve které se smluvní strany dohodly, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], [ulice], st. úprava NN body [číslo]“ spolu uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene spočívajícího v umístění distribuční soustavy – kabel NN, pojistková skříň na pozemku parcelní [číslo] k.ú. [obec]. Poté, co došlo k dokončení stavby, žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. 10. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí dle ustanovení § 1785 občanského zákoníku, ve které se žalovaní zavázali, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], [ulice], st. úprava NN body [číslo]“ uzavře s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene na jeho pozemku. Smlouva o smlouvě budoucí obsahuje všechny podstatné náležitosti a jako taková zavázala účastníky k plnění v ní obsaženému. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že k dokončení stavby došlo dne 5. 11. 2018 a žalovaný byl povinen smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít. Účastníci řízení se v této smlouvě zavázali uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene ve lhůtě 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby, tj. do 5. 11. 2019. Od 5. 11. 2019 počala účastníkům běžet lhůta podle ustanovení § 1785 občanského zákoníku v trvání jednoho roku, po kterou se lze domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, žaloba byla tedy podána včas. Jelikož žalovaný svému smluvnímu závazku ani po písemné urgenci ze strany žalobkyně nedostál, nahradil soud projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tímto rozhodnutím, přičemž vyslovil, že nedílnou součástí smlouvy je i příslušný geometrický plán. 11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, tedy celkem částka 2 200 Kč. 12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.