12 C 80/2021-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru (pro částku 7.148 Kč s příslušenstvím), s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 30. 1. 2018 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 22. 8. 2019 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jejímž podpisem požádala o úvěr ve výši 8.000 Kč (viz Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu), na jejímž základě byl po schválení dne 23. 8. 2019 žalované poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč, kdy bylo žalované umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Z důvodu porušení smluvních podmínek žalovanou došlo dne 4. 3. 2021 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tvořila dlužnou částku nesplacená jistina kontokorentu ve výši 8.000 Kč a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu kapitalizovaný ve výši 378,95 Kč (od 1. 12. 2020 do 3. 3. 2021). Žalovaná po zesplatnění kontokorentu uhradila dne 10. 3. 2021 částku 852 Kč, kterou žalobkyně započetla na dlužnou jistinu. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dlužná částka činí dlužnou jistinu úvěru ve výši 7.148 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru ve výši 378,95 Kč (souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 12. 2020 do 3. 3. 2021), úrok ve výši 18,9 % z nesplacené jistiny ve výši 8.000 Kč od 4. 3. 2021 do 9. 3. 2021, úrok ve výši 18,9 % ročně z pohledávky ve výši 7.148 Kč od 10. 3. 2021 do 1. 4. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.148 Kč od 14. 3. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 7.148 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení (dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr byla žalobkyní posouzena z informací žalované v žádosti o úvěr a z bankovních i nebankovních registrů, z nichž žádné dluhy žalované nebyly zjištěny. Žalovaná ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 31. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované běžný účet č. [bankovní účet] v české měně s platební kartou, kdy tato rámcová smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. 5. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 22. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní vyplněním potvrzovacího SMS kódu smlouvu o úvěru s možností přečerpání, tzv. kontokorent, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout přečerpáním běžného účtu žalované číslo [bankovní účet] částku 8.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni splácet průběžně, každým připsáním peněz na tento běžný účet a zaplatit žalobkyni úrok se základní sazbou 18,90 % ročně, kdy úroky jsou počítány denně tak, že se vezme aktuálně vyčerpaná část kontokorentu na konci každého dne a ta se úročí. Součet těchto úroků za daný kalendářní měsíc se zaúčtuje ke dni jejich splatnosti, kterým je vždy první den následujícího kalendářního měsíce. Úroky se strhávají na konci dne z běžného účtu, a v případě, že tak nelze učinit, bude o tyto zaúčtované úroky navýšeno čerpání kontokorentu. 6. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byly vystaveny informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru, dalších důležitých právních aspektech a dodatečných informacích. Dle Podmínek pro používání úvěru je úvěr úročen základní sazbou, banka má právo měnit výši úrokové sazby, a to dle míry inflace. Dále je v Podmínkách uvedeno, že pokud je žalovaný v prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat vedle sjednaného úroku i úrok z prodlení v zákonné výši. V případě závažného porušení smlouvy je banka oprávněna odstoupit od smlouvy o kontokorentu. 7. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že výše limitu kontokorentu činí 8.000 Kč, čerpán byl 1. 10. 2020, úroková sazba činí 8,25 %, nesplacený kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění byl vyčíslen ve výši 378,95 Kč (z částky 8.000 Kč od 1. 12. 2020 do 3. 3. 2021), nesplacená jistina k 19. 4. 2021 (po zesplatnění) činí 7.148 Kč. 8. Z mimořádného výpisu z běžného účtu žalované vyplývá, že od 25. 10. 2020 do 15. 4. 2021 byla na účet připsána částka 9.730,95 Kč a odepsána z účtu částka 13.117,84 Kč, limit kontokorentu činil 8.000 Kč a dne 10. 3. 2021 byla uhrazena splátka kontokorentu ve výši 852 Kč. 9. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 4. 3. 2021, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z kopie poštovního podacího archu, že předžalobní upomínka byla žalované zaslána na doručovací adresu (viz kopie na č. l. 28 spisu). 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Z výsledků dokazování je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě dlužník čerpal úvěrovou sumu a dlužník se zavázal k úhradě jak smluvních úroků, poplatků, tak i jistiny úvěru a úroku z prodlení. Pro případ prodlení s úhradou byla mezi účastníky této smlouvy sjednána možnost odstoupit od smlouvy prohlásit pohledávku za okamžitě splatnou. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalované bylo zjištěno, že dluh činí úvěrová jistina ve výši 7.148 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 378,95 Kč. Pokud se tedy žalobkyně domáhá uložení platební povinnosti žalované, která odpovídá výši úvěru, úroků a úroků z prodlení, je její nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl. Schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr byla žalobkyní řádně ověřena. 12. Po právní stránce soud posoudil věc s ohledem na ustanovení § 2395 o.z. tak, že žalobkyně uzavřela se žalovanou jako dlužníkem smlouvu úvěru. Touto smlouvou se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky Účastníky bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká při porušení povinností dlužníka nárok na úhradu nezaplacených splátek úvěru, na smluvní úrok ve výši 18,9 % z dlužné částky ročně a na zákonný úrok z prodlení (dle § 1970 o.z.). Podle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalovaná je v postavení dlužníka v prodlení počínaje od 4. 3. 2021 a od tohoto data je povinna zaplatit z přisouzené částky žalobkyni příslušenství (zčásti kapitalizované), jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. 13. Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, náleží jí proto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. i náhrada nákladů řízení v částce 500 Kč, které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. 2 odst. 1. písm. a/ sazebníku soudních poplatků ve výši 400 Kč, a paušální náhrada ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (návrh ve věci samé) a jsou splatné k rukám žalobkyně. 14. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.