4 C 149/2021-57 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 65 760 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným dne 18. 11. 2015 uzavřela revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaný měl ke dni 5. 5. 2020 čerpat z úvěrového rámce finanční prostředky v celkové výši 152 705,69 Kč. S žalovaným byl dohodnut tzv. komfortní režim splácení úvěru, kdy se žalovaný zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč. Roční úroková sazba činila 22,68 %. V souladu s úvěrovou smlouvou byl žalovaný povinen hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál, žalobkyně proto požaduje po žalovaném úhradu smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 1 419,30 Kč (do 30. 11. 2016 činila smluvní pokuta 8 % z každé splátky, s jejímž splácením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů, od 1. 12. 2016 činila smluvní pokuta 0,1 % denně ze splátky v prodlení). Dopisem ze dne 24. 2. 2021 žalobkyně od smlouvy odstoupila, odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 31. 3. 2021. Žalobkyně požaduje uhradit částku 65 760 Kč (tj. jistinu ve výši 54 581,84 Kč, úroky ve výši 7 681,16 Kč, pojistné ve výši 1 377,70 Kč, náhradu nákladů za vymáhací proces ve výši 700 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 419,30 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 58 078,84 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dne 4. 8. 2021 doplnila žalobu, když upřesnila výpočet jednotlivých položek dlužné částky a dále uvedla, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Dle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Ze souhlasu a prohlášení klienta v souvislosti se žádostí o úvěru/smlouvou o úvěru – osobní údaje a bankovní tajemství ze dne 18. 11. 2015, výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný vyjádřil souhlas se zpracováním svých údajů, uvedl, že je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] od roku 2015, jeho čistý příjem činí 28 000 Kč a náklady na bydlení činí 5 000 Kč, kdy z přiloženého účtu vyplývá, že mu dne 15. 10. 2015 byla vyplacena mzdy ve výši 29 717 Kč. Z žádosti o klasický spotřebitelský úvěr/smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr/smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcová smlouva o platebních službách ze dne 19. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaný ujednal s žalobkyní poskytnutí spotřebitelského úvěru a dále poskytnutí revolvingového spotřebitelského úvěru s aktuálním úvěrovým rámcem 20 000 Kč a maximálním úvěrovým rámcem 150 000 Kč a zavázal se takto poskytnutý úvěr a jeho náklady splácet měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč s termínem splatnosti 17. dne v měsíci. Základní úroková sazba byla stanovena na 22,68 % ročně a měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu byl ujednán na částku 69 Kč. Žalovaný podpisem této smlouvy prohlásil, že souhlasí s pojištěním a zavázal se hradit pojistné ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný se zavázal, že v případě nesplácení úvěru zaplatí žalobkyni smluvní pokuty dle jednotlivých případů nesplácení, a tedy v případě svého prodlení se splácením úvěru po dobu delší než 30 dnů smluvní pokutu ve výši 8 % ze splátky. Dle ustanovení čl. VII.2. všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit, neumožnit další čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství, dostane-li se žalovaný do prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Odstoupení nabývá účinnosti ke kanci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno na poštu. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 16. 11. 2016 částku 20 000 Kč a pak následně průběžně další částky, kdy rovněž žalobkyni průběžně poskytoval platby (poslední splátka uhrazena 12. 8. 2020), avšak postupně se dostával do prodlení s jejich úhradou a byly mu účtovány náklady za vymáhání a smluvní pokuty, ke dni 18. 2. 2021 činila dlužná částka 65 760 Kč, z toho úroky ve výši 7 681,16 Kč, pojištění ve výši 1 377,70 Kč, poplatky 700 Kč a pokuta 1 419,30 Kč. Z poslední možnosti mimosoudního vyrovnání ze dne 18. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě 30 dnů uhradil splatný dluh, nebo bude žalobkyně nucena od smlouvy odstoupit. Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 24. 2. 2021 vyplývá, že žalobkyně s ohledem na prodlení s úhradou splátek sdělila žalovanému, že odstupuje od úvěrové smlouvy a úvěr se tak ke dni 31. 3. 2021 stává splatný v celém rozsahu. Z výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu [číslo] ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost jejího soudního vymáhání. 8. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše aktuálního úvěrového rámce 20 000 Kč, maximálního úvěrového rámce 150 000 Kč, kterou byl oprávněn čerpat opakovaně a splácet spolu s poplatky a úroky v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku řádně nesplácel a žalobkyně poroto oznámila žalovanému, že od úvěru odstoupila a požadovala splacení dlužné částky. 9. Soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, který mohl žalovaný čerpat opakovaně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, byla žalobkyně před poskytnutím úvěru povinna posoudit dle ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost žalovaného. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný skutečně úvěr čerpal, a byl proto povinen v souladu se smluvním ujednáním splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách. Žalovaný se však postupně dostával do prodlení, když za měsíc září 2020 a následně ničeho neuhradil. Žalobkyně tak postupovala zcela v souladu se ustanovením všeobecných obchodních podmínek, když od smlouvy o úvěru odstoupila a prohlásila ho za splatný. Ve smlouvě byly ujednány úroky, které jsou jednou z podstatných náležitostí smlouvy o úvěru, výše úroků nebyla shledána za neplatnou, a proto je žalovaný povinen tyto úroky ve výši 7 681,16 Kč uhradit, rovněž je žalovaný povinen zaplatit i pojistné ve výši 1 377,70 Kč, náklady za vymáhání i smluvní pokutu ve výši 700 Kč. Mezi smluvními stranami byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek, tato smluvní pokuta je žalobkyní požadována v souladu s ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je žalovaný povinen tuto smluvní pokutu uhradit. Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 65 760 Kč. Vhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný